"Odrazil se ke mně míč. Jen jsem si ho píchnul před sebe a poslal ho na přední tyč. Míč jsem trefil dobře, vyšlo to," popisuje Salák první branku zápasu z 22. minuty.
Přesně to Baník potřeboval. "Do zápasu jsme vstoupili vlažně. Soupeř zachytával naši mdlou rozehrávku. Potvrdilo se, že pro nás je těžší přehrát soupeře v domácím prostředí než venku. Chybí nám fotbalista, který by do hry přinesl nějakou myšlenku," vysvětluje domácí taktiku sokolovský kouč Martin Pulpit.
Takového hráče má podle něj například Hlučín v Meleckém nebo Jakubčovice v Baránkovi. "Poradit si bez něj můžeme, když v prvních patnácti minutách budeme soupeře napadat a donutíme ho k chybám."
Pokud se Baníku podaří vynucené chyby potrestat, má vyhráno. Soupeř hru otevře a Sokolov může chodit do protiútoků.
Baník měl takových příležitostí ve druhém poločasu hned několik. Až na čerstvého Šorfu je všechny ale lehkomyslně zahodil. "Situace jsme řešili špatně. Nedokázali jsme si nahrát," přiznává Pulpit.
Přihrávka je ve fotbale přitom to základní. "Nemají ji ale ani hráči v nejvyšší soutěži. Tak jak ji mohu chtít po fotbalistech ve druhé lize? Technická vyspělost českých fotbalistů se horší každým rokem."
Neproměněné brejky pomohly hostům dostat Baník v závěru zápasu pod tlak.
"Mohli jsme nějaký brejk proměnit. Nakonec jsme byli rádi, že jsme výhru uhájili. Konec první půle a začátek druhé nebyl z naší strany vůbec dobrý," říká sokolovský útočník Salák. "Vedli jsme 2:0, myslel jsem, že nás to uklidní. Bylo ale vidět, že jsme ke konci nemohli. Měli jsme málo síly. Musím uznat, že soupeř hrál velmi dobře."
"Z naší strany to bylo povedené utkání. Předvedli jsme asi nejlepší výkon na hřišti soupeře," dodává hostující kouč. "Přesto odjíždíme ze Sokolova bez bodu. Je to paradox. Nemůže za to ale dobrý výkon Sokolova, spíš naše obranná fáze."
Obě branky Baníku totiž padly po hrubých chybách obrany Hlučína. "Měli jsme víc ze hry, vytvořili si víc šancí. S takovou produktivitou ale nemůžeme vyhrávat."
