V duelu 5. kola zazdil Petr Glaser už v 5. minutě penaltu po červené kartě pro jihlavského Schumachera. Po bleskovém úderu v podobě dvou branek sobotních střelců Vávry a Kosaka to pak byl právě sokolovský kapitán, kdo se lehkou ztrátou balonu na útočné polovině podepsal pod brejk hostujícího Urblíka, který znamenal vyrovnání na konečnou remízu 2:2 (0:0). „Je to pro mě ponaučení,“ přiznal zklamaně po utkání.
V Sokolově jste nedal svou první penaltu, předtím jste jich sedm proměnil.
Těch sedm penalt předtím jsem kopal pokaždé na stejnou stranu, tak jsem chtěl něco změnit. Dát ránu doprostřed a zvednout to, ale gólman tam dobře nechal nohy.
Pak jste měl příležitost ještě míč do branky dorazit.
To jsem měl dát. Gólman dobře, já špatně.
Jihlava se po červené kartě v oslabení zatáhla do bloku a v první půli hrozila především z přímých kopů. Kolem 30. minuty kopala hned tři, druhý Urblíkův pokus proletěl těsně nad břevnem...
Mají prvoligový mančaft, byla to pro nás škola. My máme v týmu mladé kluky, ale stejně jsme ukázali, že umíme hrát s každým. Prohrávali jsme 0:1, pak jsme to otočili, měli zápas pod kontrolou, ale z jednoho brejku soupeř vyrovnal. Měli jsme pak ještě nějaká šance, ale v koncovce se trápíme, na tom musíme zapracovat.
Vyrovnávací brance Jihlavy předcházela vaše ztráta balonu. Zablokovaný pokus o střelu se odrazil přímo do brejku Jihlavy, který jste už nedokázali zachytit.
Nevyřešil jsem to dobře. Chtěl jsem vystřelit, ale trefil jsem to špatně a ke vší smůle ještě přímo k jejich hráči.
Trenér Horváth sice křičel „tahej!“, ale tahat kvůli nabitému programu v té době už asi moc nešlo, že?
Měli jsme teď náročný program. V neděli jsme hráli ligu ve Varnsdorfu, to byl pro nás dost těžký zápas (po bezbrankové remíze tady Sokolov uhrál první bod v sezoně), ve středu pohár v Rakovníku, kde jsme odehráli všichni dalších devadesát minut, a teď v sobotu Jihlava, navíc v tom vedru. Ve druhé půli už to bylo hodně o morálce.
Přesto jste se v závěru hnali za vítězstvím, třeba Voleského šance z malého vápna v 85. minutě po gólu přímo volala.
Věřil jsem, že ještě dáme na 3:2. Na druhou stranu, Jihlava měla v nastavení taky gólovku (Urblíka vychytal z blízka skvělý Belaň). Z mého pohledu to je zasloužená remíza. Jihlava je silný tým, vždyť měla po čtyřech kolech dvanáct bodů a my jeden.
Trenér Horváth chtěl hru víc roztáhnout do stran, aby víc rozhýbal jihlavský blok. To se vám v zápase ale ne vždy úplně dařilo.
Párkrát se nám to povedlo, měli jsme tam i nějaké šance... bohužel nám pořád chybí ta finální fáze. Každý zápas se ale lepšíme, snad dáme góly už teď v Chrudimi. Každopádně tam pojedeme pro tři body!
Pokud předvedete takovou smršť jako po vedoucím gólu Jihlavy v 56. minutě (Jihlava sice tu „svou“ penaltu proměnila a dostala se do vedení, jenže po dalších pěti minutách a brankách Vávry a Kosaka už vedl Sokolov)? Právě tohle by mohl být moment, který může tým nastartovat.
Určitě se na tom dá stavět. Každý jsme si hrábli na dno. Jihlava nebude v soutěži moc prohrávat. Už v Rakovníku jsme hráli dobře, a teď s Jihlavou, až na ty šance, ale to je fotbal. Máme tady spoustu nových kluků, teprve si to sedá. Každé kolo to bude lepší a lepší.
