S každým týdnem jim utíkají nezapomenutelné zážitky, výhry uprostřed burácení plného stadionu. "Zranění skutečně nepřišlo v nejlepší dobu," hlesl Musil, dříve stabilně zvaný na srazy reprezentační jedenadvacítky. "Každý by byl raději u toho, když to teď mančaftu tak jde," říká.
Z týmu vypadl pro zranění kolena už v přípravě, stejně jako Šustr. Na rozdíl od svého spoluhráče ale má to štěstí, že už minulý týden začal trénovat a o víkendu odehrát tři čtvrtě zápasu za druholigové béčko. Na první ligu může být nachystaný hned o víkendu.
Šustr ještě pořád chodí na stadion s berlemi, rehabilituje po zranění achilovky. Tři hodiny denně je na stadionu, před zápasy chodí do kabiny a po utkáních se raduje společně s těmi šťastnými, kteří se dostali na trávník.
"Já fandím klukům, aby hráli dobře, a oni fandí mně, abych se rychle zotavil," říká s úsměvem. Ještě minulý týden byl ve stejné pozici jako oni Petr Švancara. V létě přišel jako posila, ale sedla na něj angína, musel do nemocnice a poprvé hrál ligu až v neděli. "Vidíte, nic mi neuteklo. Času je dost do konce ligy. Zapracuji na kondici, abych vydržel zase o něco víc než půl hodiny, a po reprezentační pauze už bych chtěl hrát od začátku," linkuje si.
Doufají i Musil s Šustrem. "Snad jsme ještě neřekli poslední slovo," věří Šustr. Deset tisíc lidí, mnoho z nich na střechách pokladen a na kopečku vedle stadionu, báječná atmosféra, výhra nad Žižkovem a první místo v tabulce - může být ještě něco lepšího?
"Může. Až budeme první i na konci," nemůže se dočkat Musil. Právě dobrá forma brněnského mužstva ale může oběma rekonvalescentům návrat komplikovat. Už nyní jsou jenom v béčku Drga a Návrat, na lavičce v lize sedává bývalý kapitán Křivánek.
"Míst je méně než adeptů a už teď jsou kluci, kteří nemohou hrát od začátku, naštvaní," řekl trenér Karel Večeřa. Uzdravený Musil věří, že šance ukázat se přijde. "Naskočit do rozjetého vlaku ale bývá složité," tuší.
