"Nevím, čím to je," povzdechl si kapitán a stoper Vítkovic Martin Švestka. "Trénujeme, trénujeme, přistupujeme k přípravě i zápasům profesionálně, makáme do úmoru, ale výsledky nemáme. Nejde nám to."
Může za to i velká obměna kádru?
Před rokem, když jsem tady přišel, tak tým také prošel celou řadou změn a nakonec nám to šlapalo. Vyměnil se trenér, přišli noví hráči a zachránili jsme se.
Letos je ale váš tým i hodně mladý, nezkušený. Mnoho hráčů přišlo z nižších soutěží.
Samozřejmě to je všechno pravda. Chvíli vždy trvá, než si mužstvo sedne. Ale třeba i Čáslav, s níž jsme v pátek prohráli (1:2), má hodně obměněný kádr, a ještě mladší než my. Přitom má o šest bodů více. Smůla, štěstí, to do fotbalu nepatří. Potřebujeme vyhrát.
S Čáslaví jste vedli 1:0. Bylo to pro vás povzbuzení?
Mužstvo, které je v takovém srabu jako my a vede 1:0, musí náskok udržet. Bohužel jsme dostali dva zbytečné góly a když jsme zase prohrávali, tak nejsme velké mužstvo, abychom výsledek ještě obrátili.
Jak tedy současnou mizérii zlomit?
Třeba budeme příště my prohrávat nula jedna a vyhrajeme. Každé utkání chceme vyhrát, ale máme zatím jenom bod, a to je málo.
Nálada v týmu je už asi pořádně skleslá.
Samozřejmě, a po prohře s Čáslaví ještě více. Jen my se však z toho můžeme dostat, my jsme sami do toho spadli.
Jenže další zápas hrajete v neděli v Hradci Králové.
Čáslav, Hradec, Žižkov, minulý rok Bohemka, druhá liga je i s takovými celky vyrovnaná soutěž. Osobně neřeším, jestli je někdo první nebo poslední.
Před rokem jste byli bez bodu šest kol a v sedmém jste se chytli na Bohemians 1905, které jste doma porazili 1:0. Vzpomínáte?
To ano, pak jsme bodovali na Slovácku a už to jelo. Kdyby nám to vyšlo i v Hradci, to by bylo fajn. Rozhodně tam jedeme vyhrát, bod je pro nás málo.
