Deset kol před koncem sezony je Šmicrův tým na druhém místě francouzské ligy s šestibodovým náskokem na třetí Lille. Naopak šest bodů mu chybí na vedoucí Lyon.
Ve Francii postoupí první dvě mužstva do Ligy mistrů přímo, třetí tým čeká kvalifikace.
Šmicer byl v posledním zápasem dokonce kapitán místo zraněného brankáře Ramého.
"Jen ho zastupuju, ale i tak mi to udělalo radost. Důvěra trenéra i kluků vždycky potěší," říká Šmicer. "V posledních zápasech mi to docela šlo. Daří se i mužstvu, máme to dobře rozehrané."
Liga mistrů a Bordeaux, to je hodně nečekané spojení.
Je, i když před sezonou nám dali za cíl pohár, to je skončit do pátého místa. Byly to smělé plány na to, že se loni zachraňovali. Ale dobře se posílilo, nepřišel jsem jen já, ale dalších pět šest kluků. Sice jsme na začátku sezony nehráli moc dobře, ale sbírali jsme body. A v poslední době jsem se zvedli i herně.
Po letech se do Bordeaux může vrátit velký fotbal. Jak Ligou mistrů žije město?
Za začátku nám nikdo nevěřil, ani naši fanoušci. Ale jak se blížíme, tak jejich podpora roste. Cítí, že by to mohlo vyjít. Chodí na nás průměrně kolem dvaceti tisíc, když přijede Lyon, Monako nebo Paříž tak je plno, pětatřicet tisíc.
Když jste odcházel z Liverpoolu, asi jste nečekal, že si Ligu mistrů ještě zahrajete?
To ne, je to milé překvapení. Nepočítal jsem, že budeme hrát tak vysoko. Ale pozor, vyhráno ještě není, máme těžký los.
Připomíná vám někdo, že jste vítěz Ligy mistrů?
Vědí to tady. Ono moc vítězů Ligy mistrů ve Francii nehraje. Ale výhody to pro mě žádné nemá, spíš naopak, Každý ode mě chce víc.
Na podzim jste říkal, že v Bordeaux hrajete hodně defenzivně. To vám jako ofenzivnímu hráči asi moc nesedí.
Pravda, hraju víc dozadu než v národním mužstvu. Ale když to vezmu, tak bráním nejmíň ze všech. Po mně se chce, abych hrál hlavně dopředu. Jinak hru máme založenou na tvrdé práci, hodně se bojuje a není to tak hezké na koukání. Nejsme žádné technické mužstvo.
Troufáte si i na první Lyon?
Škoda, že jsme v sobotu neporazili poslední Méty. Mohli jsme mít na Lyon jen čtyři body a mohlo to být zajímavější. Lyon chce uspět hlavně v Lize mistrů, tak třeba ještě něco poztrácí. Na druhou stranu se spíš dívám dozadu, abychom si udrželi to druhé místo.
Sobotní zápas s týmem Mét byl pro vás vůbec špatný. Už v prvním poločase jste musel kvůli zranění střídat. Co se vám stalo?
Chtěl jsem vystřelit a obránce mi tam nechal nohu. Mám nataženou nebo naraženou šlachu pod kolenem. Dost to bolí. Chtěl jsem v neděli na tréninku národního mužstva aspoň vyklusávat, ale nešlo to. Zkusím další trénink a když to nepůjde, tak bych do Turecka asi ani neletěl.
Štvalo by vás to hodně, pokud byste o přípravu přišel?
Jo, vždyť je to po baráži první zápas. Moc jsem si chtěl s klukama zase zahrát. Na druhou stranu vím, že moje zranění není nijak vážné, tak bych přišel jen o jen přátelák. Horší by bylo, kdyby se mi něco stalo někdy v květnu, chvíli před mistrovstvím světa.
Sledujete Liverpool?
Voláme si s klukem, který se o nás staral, takže vím, co se tam děje. Hodně se změnilo, je tam dost Španělů. Ale taky mě příjemně překvapilo, že se vrátil Robbie Fowler. Když jsme to tam před léty táhli, byli jsme dobří kamarádi. Když pak odešel do Leedsu a pak do Manchesteru City, potkávali jsme se pořád, chodili na jídlo.
Chybí vám Anglie?
Trochu jo, za těch šest let jsem si zvyk. Nejvíc mi chybí Anfield, stadion Liverpoolu. Atmosféra tam byla jedinečná, s Francií se to nedá srovnávat, i když máme taky skvělé fanoušky.
A co život v Bordeaux?
Jsem spokojený, rodině se tady taky líbí. Bydlíme skoro v centru, takže všude to máme blízko. A taky mě chytil nový koníček, začal jsem sbírat vína. Musím přece využít toho, že jsem v Bordeaux.
Kolik už máte láhví?
Asi sto padesát. Dostal jsme k Vánocům knížky a začal o vínu číst. Pak jsem si do bytu koupil speciální lednici a začal láhve sbírat. Místní mi to chválí, ale říkají, že nejdůležitější je víno pít.
Mátě nějaký vzácný kousek?
Pár velkých značek mám, ale to je spíš pro parádu, abych oslnil. To je mi pak líto takovou láhev otevřít. Schovám si to na zvláštní chvilku, třeba až vykopeme to druhé místo.
