Nikam nespěcháte? Vždyť už zítra začíná francouzská liga.
Ale já teprve v úterý začal trénovat s mužstvem. Pořád se musím krotit, abych si šlachu pod pravým kolenem neutrhnul znovu. To už se vážně nesmí stát. Jde to těžko, když chci dát na tréninku gól, přitom se po míči nemůžu naplno natáhnout, aby se mi něco nestalo.
Zranění vás trápí od února, třikrát jste si ho obnovil, naposledy v květnu v Seefeldu. To jste ještě věřil, že si zahrajete na mistrovství světa.
Nešlo to. Doktoři mi pak řekli, že noha byla v dezolátním stavu. Potřebovala naprostý klid a já ji pořád pokoušel. Jak jsem ohlásil, že mistrovství světa vzdávám, pět týdnů jsem vůbec nic nedělal.
To jste vydržel? Vy, který pořád musíte něco hrát?
Byl to docela očistec, ale musel jsem vydržet. Bez tenisu, bez nohejbalu, exhibičních fotbálků, bez vodních lyží. I bez golfu. Ale aspoň jsem si odpočinul, vyčistil se.
Když teprve začínáte trénovat s mužstvem, kdy naskočíte do zápasů?
Možná v půlce srpna. Nebudu na to tlačit, noha zeslábla. Nikdo po mně nechce, abych honem honem vletěl na hřiště. Zvyšuju zátěž, ale bez bolesti. Do rizika nepůjdu.
Češi ve FranciiJan Koller (Monako) |
Váš tchán Ladislav Vízek mi vyprávěl, že chcete být zdravý hlavně na zápasy Ligy mistrů.
Liga mistrů je velká motivace. Do září je relativně dost času.
Jak vůbec vaše tělo reaguje na dlouhodobé zranění? Jak se dostává zpátky do formy?
Po zranění se vždycky cítím výborně, dva tři týdny to klape a všechno mi připadá snadné a samozřejmé. Ale pak na mě padne únava a třeba dva měsíce se z ní dostávám.
Takže tušíte, že vás čeká pořádně perný podzim, že?
Neříkám, že budu hrát špatně, ale boj to bude. Vždyť jsem už šest měsíců nekopal. Když je člověk v pohodě, hraje třikrát výborně a dvakrát dobře. Když se trápí, je z pěti zápasů jen jeden dobrý, a to je málo. Zvlášť před Ligou mistrů. Potřeboval bych herní zátěž, než to vypukne.
Když jste loni jako vítěz odcházel z Liverpoolu, myslel jste si, že si ještě někdy Ligu mistrů zahrajete?
Ani ve snu. Ligu mistrů jsem vyhrál, splnil si svůj velký sen a dál nekoukal. Bordeaux bylo patnácté v lize... Já si nedával žádné cíle, jen jsem si přál, aby se mi ve Francii líbilo. Titul? Poháry? To vůbec.
Jste překvapený?
Je to příjemný bonus. Ještě bych chtěl hrát rok pro radost, pak mi končí smlouva a kdo ví, co bude dál.
Čekáte, že vám klub nabídne prodloužení?
Zaprvé bych si ho musel nejdřív zasloužit, vždyť jsem od února marod, a zadruhé je moc brzo. Sám nevím, co bude za rok, jestli budu mít chuť ještě zůstat venku.
Zvažujete konec kariéry?
Kdybych se měl trápit a pořád se z něčeho kurýrovat, asi bych se na to vykašlal. Za rok je mi čtyřiatřicet. Záleží na tom, jak mi to půjde. Hlavou můžu kopat i do čtyřiceti, ale ty nohy...
Do české ligy byste se na konec kariéry ještě vrátil?
Venku se mi líbí, v Česku mi to připadá nejisté, to prostředí mi nevoní. Návrat domů bych asi neriskoval.
S čím vlastně půjdete do sezony? Jaké má Bordeaux cíle? Naposledy skončilo druhé.
To právě nevím. Čeká nás spousta zápasů, a přitom jsme v létě nijak neposílili. Odešly osobnosti Cheyrou s Denílsonem a přišel jen Micoud z Brém. To nenaznačuje žádné velké ambice. Chtěli Zé Roberta z Bayernu, a nic. Chtěli i další jména, a nic. Když skončíme do pátého místa, bude to fantazie.
Šéfové určitě budou chtít výš.
Pokud ano, museli by se ukázat na přestupovém trhu. A tam bylo ze strany Bordeaux ticho. Lyon suverénně vyhrál popáté titul a v létě skoupil to nejlepší, co běhá ve Francii. Takhle se chová dravec.
Takže jste před nadcházející sezonou skeptický?
Snad ještě někdo přijde, jinak nevím, jak to vydržíme. Liga mistrů je výš než domácí soutěž, bude nás stát spoustu sil. Hrát sobota – středa, to není jen tak. Třeba se ještě vypneme v Lize mistrů, necháme tam duši, ale hádám, že v lize budeme ztrácet.
Po příchodu do Bordeaux jste říkal, jak si na stará kolena chcete odpočinout u oceánu. Přitom vás čeká hodně namáhavý rok.
Jo jo, chtěl jsem si dáchnout, ale nějak se mi to nahustilo. Budu si muset vybírat, abych se neodrovnal. Všechny zápasy nezvládnu.
Sám si trenérovi Ricardovi řeknete, který zápas budete hrát a který ne?
To určitě ne, jedině na trenérovi záleží. Ale už loni jsme se bavili, co hrát a co raději vynechat. Při těžkých sériích mě nechal odpočívat.
Cítíte, že stárnete?
Tělo stárne. Po těžkém zápase potřebuje pět dní na rehabilitaci. Měsíc bych možná vydržel hrát dvakrát týdně, ale pak už ne. I kvůli všelijakýmzraněním už to není, co to bývalo. Ale snad jsem nezpomalil.
Věříte si ještě na reprezentaci? Pokračujete?
Věřím si. Jestli budu v nějaké slušné formě a zdravý, tak to uběhám. A když bude zájem, přijedu.
Už v září začíná kvalifikace o mistrovství Evropy. Stihnete ji?
Snad jo. Ale nominace je otázka pro trenéra, ne pro mě.
Po mistrovství světa skončil z třicátníků jenom Karel Poborský. Zato Pavel Nedvěd zatím své rozhodnutí oddaluje. Co myslíte, zůstane?
Snad jo. Chuť má, a když bude zdravý, může ještě pár let kopat. Že s Juventusem spadli do druhé ligy, to je vlastně pro reprezentaci skvělá zpráva. Méďa ztratí zápasy v pohárech, takže bude mít o to větší chuť na nároďák. Málo by se potil. (úsměv) Je to trochu masochista, jeden zápas týdně mu nestačí.
Nemůže nepovedený světový šampionát zanechat na reprezentaci negativní stopy?
Když jsem četl, jak byla v Německu napjatá atmosféra, divil jsem se. Nesmysl. Já to zažil, mančaft byl v pohodě. Jen se sešlo tolik špatných faktorů, že to nešlo ukočírovat. Zranění, nerozehranost, smůla... Taková kalamita už se nemůže opakovat. Aspoň doufám.
Králové z Lyonu. Jiná dimenze francouzského fotbaluLyon, Praha - Králové jdou do boje a budou bojovat sami se sebou. Aspoň to předvídají experti ve Francii. Je vůbec fotbalový klub Olympique Lyon přemožitelný? "Těžko. Na 95 procent vyhraje titul zase. Mají dvě nabušené jedenáctky, na francouzskou ligu je to úplně jiná kategorie," tvrdí Vladimír Šmicer z druhého Bordeaux. Pětkrát po sobě vyhrál Lyon ligu, zrodila se hegemonie, která nemá v Evropě obdoby. Pokaždé, když klub ztratí body, bude to překvapení. Dnes večer vstoupí Lyon do sezony předehrávkou 1. kola v Nantes. "Každý rok je těžší a těžší titul obhájit, ale to neznamená, že bychom na ambicích slevili. My jsme totiž extrémně ambiciózní," prohlásil klubový prezident Jean-Michel Aulas. Z ospalého provinčního klubu vytvořil tygra, který ve své aréně trhá jednoho soupeře za druhým. Pět titulů za sebou nezískaly ve Francii ani slavné kluby ze St. Etienne nebo Marseille, o Paříži ani nemluvě. Poslední sezonu navíc Lyon nasbíral 84 bodů, což je francouzský rekord, a teď chce ještě víc. Vyhrát Ligu mistrů. Zatím třikrát po sobě neprošel přes čtvrtfinále. "Nedivím se jim, že chtějí až nejvýš. Jsou stále silnější, bohatší a zkušenější. Musí se měřit s Chelsea, Barcelonou nebo Manchesterem," říká Šmicer. Lyon přes léto udržel všechny hvězdy: v brance Coupet, v obraně Cris s Abidalem, v záloze Juninho, neunavitelný Diarra a chytrý Tiago, v útoku Wiltord, Carew a Fred. A k tomu se povedly skvělé nákupy. Lyon utratil v přepočtu 600 milionů korun, nejvíc ze všech francouzských týmů. Na koho si trenér Gerard Houllier ukázal, toho má: švédského reprezentačního záložníka Källströma, mladičkého Francouze Toulalana, nebezpečného útočníka Fraua i obránce Squillaciho. V anketě listu L’Equipe se všichni ligoví trenéři shodli, že titul vyhraje Lyon pošesté v řadě. "Jsou ještě silnější než před rokem," řekl Francis Gillot z Lens. Jen jediná vyhlédnutá posila zatím nepřišla. Zjizvený útočník Franck Ribéry, senzace mistrovství světa, zůstává v Marseille. Klub ho zatím nehodlá pustit, přestože nabídka se zvýšila už na 800 milionů korun. Kdo by mohl Lyonu konkurovat? Možná bohatý pařížský SG, snad Marseille, nenápadné Lille nebo Monako s českým obrem Kollerem. Před sezonou se však zdá, že znovu budou všichni přihlížet královské jízdě Lyonu. JAN PALIČKA s využitím Reuters |
