Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Slovenský útočník Šebo: Smát se nebudete

Filip Šebo - PREDÁTOR. Dravý a sebevědomý je mladý útočník Filip Šebo. Za slovenskou reprezentaci hrál dva zápasy a už stačil dát pět gólů. Jak si povede dnes proti Česku? | foto: Samuel KubániČTK

6 2006
Bratislava - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Ruce má potetované, ramena taky, v pravém uchu mu září malinká náušnice. Slovenský útočník Filip Šebo vletěl do reprezentačního fotbalu jako kometa. V prvním zápase hattrick proti Maltě, ve druhém dva góly Kypru. A ve třetím proti Česku? "Přece zase nějaké góly. A vítězství," říká dvaadvacetiletý kanonýr, kterému přezdívají Predátor.

Takže vaše gólové koncerty budou pokračovat?
Třeba se trefím třikrát i proti vám.

Vážně si tak věříte?
No, když dám jeden a bude vítězný, bude to bohatě stačit. Ale sebevědomí zákonitě musí jít nahoru, když vám střely padají do branky. A je jedno, proti komu hrajete.

Copak můžete srovnávat Kypr s Českem?
To jistě ne, Češi jsou světová třída, jiná kategorie. Ale já právě proti silnějším hraju raději. Těším se.

Cítíte, jak se na vás zvyšuje tlak? Všichni očekávají, že zase udeříte?
Ne, ne, toho si nevšímám. Jen dobře, že je o mě zájem, pokud nebude, znamená to jediné - že uvadám.

Máte rád popularitu?
Neříkám, že ji miluju, ale nevadí mi.

Jste teď největší hvězda Slováků?
Úúúúú, ne! Celé mužstvo je hvězdné. Máme dvacet výborných hráčů.

Věříte, že dnes vyhrajete?
Určitě. Do zápasu jdu s tím, že získáme tři body.

A do celé kvalifikace o Euro 2008?
Příští rok se ukáže, teprve se to rozbíhá. Ale je pravda, že výhra 6:1 s Kyprem nám rozhodně pomohla.

Cítíte, jak celý slovenský národ touží po tom, aby fotbal konečně postoupil na velký turnaj?
To musí cítit každý. Hokejisté jsou na mistrovství světa každý roka a fotbal čeká. Chtěli bychom fanoušky taky potěšit. Čím dřív, tím líp.

Závidíte hokejistům?
Absolutně ne, spíš je povzbuzuju. Jsme malý národ, potřebujeme si fandit, ne si závidět.

Filip Šebo

Důrazný slovenský útočník, hvězda budoucnosti. V pouhých dvou zápasech za národní tým dal 5 gólů. "Počkejte, až se dostane do velkého klubu. Ten vám ukáže," slibuje reprezentační trenér Dušan Galis.

V létě přestoupil za 80 milionů korun z Austrie Vídeň do Glasgow Rangers a zatím marně bojuje o místo v základní sestavě.

Je potetovaný, nosí náušnici, obléká se jako manekýn, ale říká: "Nehraju si na Beckhama."

Hrál za Kolín na Rýnem, Inter Bratislava, v předloňské sezoně byl v Artmedii Bratislava nejlepším střelcem slovenské ligy a mistrem země, v loňské sezoně mistrem Rakouska s Austrií

Vzorem mu je brazilský kanonýr Ronaldo, touží po přestupu do Manchesteru United.

Maturoval na matematické škole zaměřené na informatiku, rád hraje squash nebo badminton.

Hokejisté v soubojích s Českem obvykle propadli kvůli přemotivovanosti. Příliš chtěli, a to je brzdilo, až se z toho stal "český komplex".
Taky už jsem to slyšel, ale my hrajeme fotbal... Chceme pokračovat v úspěšné sérii, každý musí vidět, že máme kvalitu, že můžeme hrát o nejvyšší evropské příčky. A víte, já hrozně rád bojuju. I proto jsem přestoupil do Glasgow Rangers.

Velký boj vás čeká i dnes, vždyť Česko bylo ještě nedávno druhé na světovém žebříčku. Už víte, co by mělo na české obránce platit?
Dívám se na každého soupeře stejně: hrát naplno, makat a být si vědom vlastní síly. Když to všichni dokážeme, nemusíme se ohlížet na soupeře, ale jen sami na sebe.

Ale sestřihy z českého vítězství nad Walesem jste viděl, ne?
Jen poslední minuty, góly. Měli jste trošku štěstí. Bohužel.

Proč bohužel?
Bohužel pro nás. Nebýt štěstí, nemáte tři body.

Vážně mluvíte hodně sebevědomě. Našel byste vůbec v českém fotbale nějaký vzor?
Bohužel teď za reprezentaci nehraje. Štěpán Vachoušek. Hrál jsem s ním rok v Austrii Vídeň.

Čím je vám vzorem? On je levý záložník a hračička, vy důrazný střelec.
Vším, co dělá, jak žije, co fotbalu obětuje. Jeho přístup je příkladný. Jako mladý jsem se od něj učil.

Jeden český spoluhráč vám zůstal i po letním přestupu do Rangers - Libor Sionko.
Výborný kluk, jsme spolu vlastně každý den, často si zavoláme i po tréninku. Zrovna jsem mu psal, jestli už doletěli do Bratislavy.

Ještě se před zápasem uslyšíte? Vy jste přece hecíř.
Trošku jo. Ve Skotsku jsme s Liborem udělali pár fotek, ze srandy. Jak se přetlačujeme nebo držíme pod krkem. Jako že nás čeká bratrovražedný souboj. Ale já to jako žádný velký boj nevidím, fotbal je zábava. Chci jít s úsměvem na hřiště a s úsměvem odejít.

Smát se ale bude jen jeden.
Jen na vás Češích záleží, jestli se po zápase budete smát. Já myslím, že ne.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze