„Míč jsem trefil čistým nártem, přesně tak jsem to chtěl,“ komentoval štítový záložník Daníček střelu z hranice vápna do horního rohu brány.
Skóroval jste letos potřetí a vaše góly jsou stále krásnější. Co plánujete příště?
Nůžky neumím, při těch se bojím o záda. A střílet z půlky jsem zkusil naposledy ještě za Karvinou, trenér Weber mě za to zdupal. (směje se)
Zápas naopak moc krásy nepobral. Čím to bylo?
Fotbal nebyl na koukání, to ví všichni, co na stadion přišli. Ale snad každý pochopí, že terén byl dnes hrozný. Bylo vidět, že obě mužstva hrála jednoduše – dát míč dopředu, tam jej udržet a něco vymyslet kolem šestnáctky.
Přitom vy i Bohemians se snažíte hrát po zemi.
Ale řekl bych, že dnes to nebylo o žádném stylu. Běžte se na to hřiště podívat, byla to hrůza.
Zažíváte podařený začátek jara, ze čtyř zápasů jste získali sedm bodů. Štve vás, že kvůli nečekaným výsledkům soupeřů to není výrazněji znát v tabulce?
My to tak nebereme, soustředíme se sami na sebe. Nic víc stejně ovlivnit nedokážeme.
Stále se vám však nedaří zbavit sestupového stresu?
Stres... Říkejme tomu spíš příjemné napětí. (směje se) My celou sezonu hrajeme v tabulce tam, kde nechceme, takže to příjemné napětí je v každém zápase. Body jsou cenné, hlavně doma.
Po zranění Šumulikoského jste kapitánem. Cítíte větší zodpovědnost?
Je to pro mě především pocta. Jsem až druhý náhradník, tím prvním je Koza (přezdívka pro náhradního brankáře Michala Daňka). Jsem rád, že jsem dal proti Bohemce gól, ale zároveň je jedno, jestli to bylo v roli kapitána, nebo ne.
V předchozím utkání na hřišti Olomouce rozhodla o vaší prohře minela brankáře Heči. Čekáte, že jej nyní vrátí do pohody vychytané čisté konto?
Jo, nulu už potřeboval. I my coby tým. Často jsme v zápase dostali třeba jeden gól.