Loni šestou příčkou fotbalisté Slovácka dosáhli na druhé nejlepší umístění v historii klubu, letos mají nakročeno k podobnému úspěchu - po podzimu jsou sedmí.
„V lize nikdy nic není samozřejmé. Někdy mi přijde, že je pro lidi úplně normální, že Slovácko hraje ligu. Já si pořád zachovávám určitý odstup. Slovácko ve společnosti nejlepších ligových klubů je mimořádná věc, to je pořád potřeba si připomínat,“ říká v době, kdy ligový tým startuje zimní přípravu, ředitel Slovácka Vladimír Krejčí.
Ale jen samotné udržení v soutěži vás asi neuspokojuje, ne?
Já si zkrátka stále vážím faktu, že Slovácko ligu hraje. Konkrétně uplynulý podzim pak rozhodně patří mezi ty lepší. Nejsme klubem, který by si mohl dávat za mety účast v pohárech nebo boj o mistra. Ani tak jsme si nedali malý cíl, chtěli jsme navázat na loňský ročník, který byl jedním z nejúspěšnějších v historii klubu. Znovu jsme se chtěli pokusit být v horní polovině tabulky, což se nám po podzimu daří. Jsme rádi, že jsme postoupili v domácím poháru už mezi osm nejlepších, i tam chceme být úspěšní.
Co vám na podzim udělalo největší radost?
Mužstvo se dokázalo na sezonu připravit tak, že jsme se v první části sezony stali štikou ligy. Po smolné úvodní prohře doma se Slavií jsme pak soupeře drtili herním pojetím, byli jsme neofenzivnějším mužstvem ligy.
Žádného z protivníků z horní poloviny tabulky, do které patříte, jste ale porazit nedokázali.
K tomu, abychom mohli porazit třeba některé velké mužstvo ze silné trojky Plzeň, Sparta, Jablonec, jsme ale asi neměli ani teoretickou možnost. Je potřeba mít všechno optimální, podat mimořádný výkon a ještě soupeře trochu nachytat na hruškách. No a my měli vykartované hráče na Spartu i Plzeň a s Jabloncem jsme hráli 1:1, dokonce venku. Jinak to byly prohry, které asi byly objektivní, ale nebyly to propadáky.
Fenomenální výkon v první polovině podzimu předvedl Libor Došek, který je nadále s deseti góly nejlepším střelcem celé ligy. Nechtějí jej od vás nyní soupeři?
Vrátil bych se na začátek - my jsme si ho přivedli a správně odhadli jeho roli. A jsme velmi příjemně překvapeni, že tu roli naplňuje takto nadmíru. Libor dospěl jako fotbalista, dospěl jako chlap a tuto zkušenost dokáže zúročit na hřišti. Je to vůdce, kterého nám závidí půlka ligy. Je to dobře pro nás i pro Libora. To, že máme nejlepšího ligového střelce, je potřeba si vychutnávat.
Řešil jste s Doškem za celou dobu nějaký problém?
Kromě zdravotních potíží vůbec ne. Libor je hráč se skvělou morálkou. Přivedl jsem jej já, začínali jsme spolu kdysi v Brně, vyprovázel jsem ho do Liberce. Dovolil bych si tvrdit, že šel z Teplic k nám i proto, že jsme se osobně znali. A jeho přístup ke klubu se vyprofiloval až tak, že teď Slovácko miluje, přirostlo mu k srdci. Když jsme s ním třeba teď v létě prodlužovali smlouvu i pro sezonu 2015/2016, on se jen zeptal, kde to má podepsat, a odešel. Žádné licitování.
Hrozil někdy jeho odchod ze Slovácka jinam?
Nic, co bychom museli projednávat, tady nebylo. A teď už je všem jasné, že tady kariéru dohraje, jak mu především zdraví dovolí.
Dumáte už nad tím, jak bude Slovácko vypadat v éře po Doškovi?
Toto téma sleduju. Když občas čtu reakce našich trenérů, mám pocit, jako by tady chtěli teď mít někoho místo Doška. A tak to přece není. Co bychom pak dělali s Liborem? Já jim velmi důrazně sděluji, že mohou být rádi, že tady mají Libora, ať se věnují jeho přípravě do doby, dokud bude platným hráčem.
Vy jste ale šli do podzimu s jediným čistokrevným útočníkem.
To je velký omyl, který zase nedokázalo vysvětlit sportovní vedení. Zcela objektivně jsme do sezony nastupovali se třemi velmi kvalitními útočníky. Místo Doška byli schopni bez potíží na hrotu hrát Kerbr a Diviš, za oba přitom byla na jejich křídelních postech zastupitelnost.
Ale kouč Habanec má jistě obavy, aby neřešil takový problém jako ve druhé polovině podzimu, kdy Došek některé zápasy kvůli zranění a kartám vynechal a tým bez něj nebyl schopný odehrát pořádný zápas.
Složení mužstva už je zodpovědností trenérů. Ale přijít za vedením a říct: Kupte mi druhého Doška... To už by mohl trénovat kdekdo. Dal jsem jim úkol, že mají druhého Doška vychovat. Když se totiž podíváte na tabulku střelců, zjistíte, že od 2. do 10. místa jsou pro nás všichni hráči nedostupní.
Došek taky nepatřil mezi deset nejlepších střelců, když jste jej z Teplic přiváděli.
To je pravda, byl to majstrštyk. Já jsem moc dobře věděl, kdo je Libor Došek. Ale takových moc není a v Česku už není vůbec žádný.
S výchovou Doškova nástupce přímo ve Slovácku spokojený nejste?
Trenéři měli skoro tři roky, aby si adekvátního hráče připravili. Proplýtvali jsme řadu příležitostí, kdy se tady hráči mihli, za půl roku jsme je odsoudili a už tady zase nejsou. Nic takového už pokračovat nebude. Zůstaneme nohama na zemi. Na podzim za nás nastupovalo šest ryzích odchovanců, což je úžasné číslo. Není důvod, proč by jich nemohlo nastupovat sedm. Je věcí trenérů, aby toho hráče vybrali a jeho i tým na společnou hru připravili.
A dokáže slovácká akademie vychovat kvalitní útočníky?
Nevím, jestli už teď neměl být v týmu Pepa Čtvrtníček, když se tady proháněl, při vší úctě, třeba Dočekal. Nevím, proč by na roli útočníka v určité modifikaci neměl být připravován třeba Haša. To jsou přece hráči, kteří v mládeži dávali neskutečné počty gólů. Místo toho trenéři Čtvrtníčka označili jako hráče nevhodného pro Slovácko, on se rozehrál ve Vyškově a teď se bude celý leden připravovat se Sigmou Olomouc. Chci po našich trenérech víc trpělivosti a uvážlivosti, nejen ty hráče stále vyřazovat. V minulosti jsme zároveň ukázali, že klíčové hráče jako Doška, Radu, Šumulikoského, Valentu nebo Melichárka do týmu dokážeme přivést, ale coby regionální klub nebudeme draze nakupovat hráče na lavičku.
Chápu to správně, že do útoku teď chcete vzít jen vlastní mladíky?
Nechceme přivádět žádného útočníka z české ligy a už vůbec ne druhého Doška. Takový bohužel ani neexistuje. Je na nás, abychom minimálně jednou za tři roky adekvátního útočníka vychovali.
Kolik nových hráčů se tedy ve Slovácku v zimě objeví?
Vidím to podobně jako plzeňský trenér Koubek, který plánoval zcela minimální zásah, protože je fotbal kolektivní hrou založenou na součinnosti. Ani nás nečeká žádná smršť. Do kádru se určitě posunou hráči z juniorky Sadílek a Galuška, kteří jsou našimi mimořádnými talenty. Do přípravy by mohl zasáhnout i některý z našich dalších mladých reprezentantů. Teď už jde jen o to, připravit je na ligu. Zároveň se pokusíme přivést dva až tři hráče z exotičtějšího zahraničí, aby zvýšili konkurenci a oživili hru i pro diváky. Povedlo se to třeba Teplicím, byť nechceme jít zrovna jejich cestou, nechceme přivést šest osm cizinců.
Vy jste vybíral možné adepty ve středoamerické Kostarice, asistent trenéra Michal Kordula zase v africké Ghaně. Proč právě tyto dvě země?
Jsme příliš malý klub, abychom zvládli celosvětový skauting bez nějakých kontaktů. Už jen rozpoznat kvalitu mezi zahraničními hráčskými agenturami je složité. Máme dvě tři, se kterými spolupracujeme.
Jaké hráče jste si vytipovali?
Konkrétně v Kostarice jsou třeba i kluby s nádhernými stadiony, které prodávají hráče za miliony dolarů. My jsme se rozhodli, že touto cestou, tentokrát, nepůjdeme. (směje se) Snažíme se přivést do ofenzivy takové, kteří budou svou výkonností i cenou pro klub zajímaví.
Souhlasíte s rozhodnutím kouče Habance nebrat do přípravy žádného z hráčů, které máte jinde na hostování?
Do toho se snažím trenérovi nezasahovat, nebudu mu je do kabiny nutit. Byť jsem přesvědčený, že někteří hráči mají svůj potenciál, jen je potřeba s nimi pracovat. Třeba si myslím, že moc lepších stoperů, než je Hofmann (na hostování v Sokolově), ve druhé a možná ani první lize nenajdete.
