Začátkem března ale s přítelkyní přivedli na svět prvního potomka – syna Marečka. A ačkoliv Havlík i kvůli účasti u porodu na čas vypadl ze sestavy, vrátil se do ní mnohem lepší. Při výhře 2:0 nad pražskou Duklou to potvrdil dvěma góly.
„Vnímal jsem kritiku na Máru z okolí i od fanoušků. Jsem rád, že dnes už skandovali jeho jméno,“ uvedl trenér Michal Kordula.
„Delší dobu jsem nehrál, tak jsem rád, že můžu zase nastupovat. A hraje se mi teď líp. Jen doufám, že mi to tam bude padat častěji,“ usmál se Havlík.
V týdnu to sice dlouho nevypadalo, že vůbec nastoupí – kvůli problémům se zády se poprvé objevil až na pátečním předzápasovém tréninku – diváky pak ale nadchl chvíli před pauzou krásnou střelou snad z 25metrů téměř do šibenice.
„Trenéři nás pořád nabádají ke střelbě, tak jsem to zkusil a sedlo mi to. Jsem rád, že jsem konečně trefil bránu,“ poznamenal.
Vzápětí navíc Duklu dorazil proměněnou penaltou po faulu na Navrátila. Zakončil ke stejné tyči, tentokrát však při zemi.
„Nikdo se nehlásil a Vlasta Daníček (kapitán Slovácka) na mě volal, ať si to vezmu. Tak jsem jej poslechl a naštěstí jsem proměnil,“ oddechl si dvaadvacetiletý Havlík, který už má přes svůj stále ještě nízký věk odehráno v lize 126 zápasů.
A díky čerstvé výhře je velká šance, že se Slováckem bude v nejvyšší soutěži působit i v příštím ročníku. Tým už dělí od sestupu pět bodů.
„Vyloženě zachránění ještě asi nejsme, ale vítězství jsme potřebovali, abychom byli víc v klidu. Snad se nám teď bude hrát líp s uvolněnýma nohama,“ věří Havlík, který přiznal, že jej překvapilo, jak Slovácko Duklu přehrálo. „Měli hodně nakopávaných míčů, to u nich nebývá časté. Asi to bylo naší dobrou aktivitou,“ doplnil.
