Na tiskovou konferenci dorazil vysmátý, v mistrovském tričku. Užíval si, když do sálu přilétli jeho spoluhráči a polévali ho vodou a pivem.
On si více než ostatní dobře uvědomuje, že mistrovský titul pro Slavii není samozřejmostí. Do klubu přišel v létě 2014 poté, co se díky souhře příznivých výsledků v posledním kole zachránila.
V první sezoně skončila pod trenérem Beránkem jedenáctá. „Když jsem ve Slavii začínal, nechodili nám výplaty, do posledních kol jsme bojovali o záchranu, nebylo nám hej,“ přiznal teď.
V minulém roce vybojoval páté místo pod koučem Uhrinem a teď titul se Šilhavým - i když na jaře v roli nehrajícího kapitána. „Já byl nervózní jak pes. Na hřišti to moc neprožíváte, zato na lavičce jsou hrozné nervy, zvlášť dneska, to bylo něco šíleného,“ oddechl si.
Novou roli vzal svědomitě, nezahořkl a nečinil rozbroje. Naopak - burcoval, podporoval. I v utkání proti Brnu. Na lavičce mohutně slavil každý gól; když fanoušci házeli dělbuchy a bouchali petardy, běžel je společně s náhradním gólmanem Kovářem přesvědčovat, aby toho nechali.
Pak si vychutnával ovace zaplněného Strahova, když nastoupil na závěrečných devět minut. Víc toho na jaře neodehrál, v základu byl pouze ve čtvrtfinále domácího poháru proti Karviné.
Ač tedy na jaře nehrající, byl to ale slávistický kapitán. Jako první zvedl na pódiu ve tvaru hvězdy pohár.
„Je to jak z pohádky. Doufáme, že budeme takhle pokračovat, Slavia si to zaslouží,“ řekl.
Splnil si poslední mediální povinnosti a už se těšil na oslavy ve Žlutých lázních. „Těším se moc, jak znám pana Tvrdíka, možná přijede Karel Gott,“ smál se.
Oslavy budou jistě pokračovat v centru Prahy. „Potáhneme to všichni, jak to jen půjde,“ těšil se.
A co bude s Bílkem dál? Smlouvu má ještě na rok, už před posledním kolem ve velkém rozhovoru pro MF DNES a iDNES.cz řekl, že by rád zůstal a zažil Ligu mistrů.
Jeho úloha, ač není úplně na hřišti, bude zase zapotřebí.
