Svým postřehem a odhadem při penaltách je pověstný. Spartu podržel třeba už na podzim v prvním kole Poháru UEFA v Odense. O jeho mimořádném talentu se ví už dlouho. Už před třinácti lety, právě při svém prvním pohárovém triumfu s Hradcem Králové, naskakoval v semifinále i finále jako náhradník do hry právě pro rozstřel a byl úspěšný.
A ač si teď na míč nesáhl, dál platí, že Poštulka při penaltách prohrává jen zcela výjimečně. "Všichni spoléhají, že to při penaltách dobře dopadne, ale tak to vždy být nemusí," poznamenává čtyřiatřicetiletý brankář, jenž vyhrál domácí pohár už počtvrté v kariéře: podruhé se Spartou, předtím s Teplicemi a Hradcem Králové.
. Jak šly penalty1. série: Sparta se po první sérii ujímá vedení. Zatímco liberecký útočník Radzinevičius střílí vedle branky, sparťanský obránce Kladrubský proměňuje prudkou střelou nahoru. |
Úterní vítězství si vychutnával, právě on nesl z trávníku do kabiny velký pohár. "Konečně pořádný zápas," mohl si říci spokojeně. Dosud totiž nastoupil v jarní sezoně jen ve dvou soutěžních duelech, a to pouze proti týmům z nižších soutěží.
Nejprve za sparťanské béčko v třetí lize proti rezervě Jablonce. Potom v semifinálové odvetě Poháru ČMFS proti druholigovým Bohemians Praha.
Až teď zase došlo na souboj proti soupeři z první ligy. "Aspoň ty dva zápasy jsem odchytal, takže to nebylo tak hrozné."
Grigar, dosud jednička, seděl tentokrát jen na tribuně. Připraveným náhradníkem na lavičce byl Kozáčik. "Grigar měl něco s prstem, proto nechytal," řekl Poštulka.
Jeho velká chvíle nepřišla při rozstřelu, ale ještě těsně před ním. Nebýt pohotového zákroku, na penalty by vůbec nedošlo a pohárový triumf by slavili fotbalisté Liberce.
Už běžel nastavený čas, sparťané se stáhli do pokutového území, protože jejich soupeř zahrával roh. Přesto zůstal v pokutovém území volný liberecký obránce Matula a hlavičkoval k tyči. Poštulka ale bleskově skočil na trávník, míč reflexivně vyškrábl mimo branku a Spartu zachránil.
"To mi pořádně zatrnulo. Tohle by se už napravovalo těžko, protože do konce zápasu už chybělo málo času." Gól ale Poštulka nepustil. A tak došlo na penalty, po nich na sparťanskou radost.