Od 17.55 do 18.25 v neděli v Edenu. Tak vypadá půlhodinový fotbalový orgasmus. Slavia se po letech marastu znovu přihlásila o právo hrát na špici. Na úplné špici, aby bylo jasno.
Můžete nepřejícně namítnout, kam by mířila bez stamilionových injekcí z Číny, ovšem taková je realita. Slavia je jedenáct kol před koncem nejžhavějším favoritem na titul.
Podle postavení v tabulce: má o čtyři body víc než druhá Plzeň. Podle statistik: prohrála jen jednou a 41 nastřílených gólů je suverénně nejvíc. Podle formy: posledních šest zápasů vítězných a posledních patnáct kol bez porážky.
Podle kurzů sázkových kanceláří, které se po 19. kole překlopily: teď je hlavním favoritem Slavia. Podle euforické vlny, která se v neděli večer vylila z Edenu do ulic.
Muži v sešívaných dresech porazili 1:0 mistrovskou Plzeň, čímž orazítkovali, že jsou po devíti turbulentních a mizerných letech zpátky. Silní, sebevědomí a rozjetí.
Samozřejmě to neznamená, že by Slavia měla titul v kapse a malovala si růžovou budoucnost, přesto je to zásadní sdělení, nikoli ojedinělý záchvěv. Však to klubový prezident Jaroslav Tvrdík v nočním opojení zdůraznil na svém Twitteru: „Teď již se nám snad nesmějí, ani nás nepovažují za amatéry. Letošní cíl – poháry vypadá splněn. Pojďme si s pokorou zahrát o příčky nejvyšší.“
Od titulu do bahna. A zpět?
Slavia vážně bývala pro smích. Vyráběla kiksy a dluhy, dělala šílená rozhodnutí. Posadila na lavičku sparťanského srdcaře Straku nebo nizozemského dobrodruha Pastoora, zato úspěšného Koubka profackovala nečekaným vyhazovem. Nechala se hloupě ovládat ruskými poručníky.
Od titulu, který získala v roce 2009 pod trenérem Jarolímem, klesala do bahna. Připomínala krám z vyhlášené ulice, který přes zaprášenou výlohu nabízí jen poloprázdné regály a hašteřivé prodavačky. Cirkus Eden, poslouchala rýpance. Mnozí slávisté by se podepsali pod názor, že jejich klub je prokletý.
Uplynuly tři roky od chvíle, kdy Slavia vstupovala do slavného derby proti Spartě jako odpadlík, s rekordním 38bodovým odstupem. Sami sparťané tenkrát prosili: „Slávisti, proboha, hlavně se zachraňte. Bez vás by liga nebyla plnohodnotná.“
Teď se derby blíží znovu, vypukne první dubnový víkend v Edenu, který přestal být cirkusem a proměnil se v pevnost. Dnes je to přesně 501 dní, kdy padl v lize naposledy. Nepochybujte, že se Spartou bude vyprodáno. Euforie stoupá, na nejbližší souboj s Teplicemi, který se hraje v sobotu, se prodalo už přes 10 tisíc vstupenek.
Vzniká velká sešívaná revoluce. Podobně jako na jaře 1996, kdy Slavia poprvé po 49 letech vyhrála ligu. Podobně jako v létě 2007, kdy se na šestý pokus prokousala do vysněné Ligy mistrů. Podobně jako v květnu 2008, kdy otevřela nový stadion a pokřtila ho oslavou titulu, prvního po dvanácti letech.
Energie, která teď z klubu čiší, je tak pozitivní, že vyhranění fanoušci vyvolávají i jméno exsparťana Hušbauera a to už je co říct.
Slávistické plusy a minusy
„Slavia poskládala výborné mužstvo. Ke kvalitním hráčům přišli ještě kvalitnější. Má rychlý přechod do útoku a díky vysokým hráčům si dokáže pomoct standardními situacemi,“ řekl plzeňský trenér Roman Pivarník. Trefný popis. Nová Slavia je na každém postu tak nabitá, že třeba stoper Bílek, spolehlivý kapitán, na jaře ještě nehrál. Netěší ho to, ale uraženě nevypadá. Měli jste vidět jeho šťastné oči po výhře nad Plzní.
Co ještě mluví pro Slavii?
1. Má (skoro) splněno. Před sezonou si naplánovala, že musí skončit do třetího místa a jít do evropských pohárů. Nemusí se stresovat, úkol už pomalu splnila. Na čtvrtý Zlín drží náskok 11 bodů – to stačí.
2. Má hlad, což dokonale potvrdila neděle. Bod slávistům nestačil, chtěli Plzeň za každou cenu pokořit.
3. Má kouče Šilhavého. „Jedině tvrdou prací můžeme postupovat dál a myslet na budoucnost,“ káže. Jaroslav Šilhavý je už desátým trenérem, který od posledního titulu usedl na lavičku. A je to jeho práce, kam se Slavia od září vytáhla. Pod Šilhavým ještě ani jednou neprohrála.
Co ji může zastavit?
1.Nezkušenost. Navzdory nadupanému kádru v sobě nemá zakódovaný boj o titul. Tlak se bude každým týdnem stupňovat. V tom by pořád měla mít navrch Plzeň.
2. Co až se prohraje? Náhradníci budou chtít do hry, dorazí pochybnosti. Stačí jeden pokažený detail a sebevědomí se může drolit. Zvládne derby v roli favorita?
3. Velké oči. Na úspěch si člověk vždycky zvyká rychle a rád. Proto trenér Šilhavý často opakuje: „Hlavně pokoru.“ Poslechne ho Slavia?
