„Hráli jsme v Marseille, vyhráli jsme 9:1 a já dal všech devět gólů. Ale ten jeden... Byl vítr, protivítr. Já byl hrozně rychlej, nabíhal jsem si na dlouhý pas, a jak foukalo, ten vichr mi balon zbrzdil a já ho přeběhl. Tak jsem udělal takový trik, helejte se: patičkou jsem si míč překopl přes hlavu a druhou nohou jsem tááákhle přeloboval brankáře,“ vyprávěl s jiskrami v očích.
Bicanovi bylo tou dobou přes osmdesát, a stejně si živě pamatoval každý detail.
Buďte si jisti, že současný slávista, záložník Ondřej Lingr, si bude zrovna tak pamatovat svou čtvrteční trefu proti fotbalistům Nice v Evropské lize.
„Životní gól? Asi jo,“ vyprávěl do kamery se znatelným ostravským přízvukem šikula, který do Edenu v létě přišel z Karviné. „Chtěl jsem to už jednou vzít na sebe. Před zápasem jsem mluvil s mamkou, říkala mi, že málo střílím. Tak jsem si to vzal k srdci.“
Bývá ošidné góly porovnávat a hodnotit, který byl hezčí a proč. Ale ten Lingrův si pozornost zaslouží. Záběry jeho kopu se také okamžitě rozlétly do světa.
Od poloviny hřiště doběhl s míčem u nohy až před vápno, zvedl hlavu, zkontroloval, kde stojí gólman Benítez, a pravou šajtlí vyslal balon na působivou pouť.
Po 40 minutách hry vedeme 1:0 díky parádnímu gólu Ondřeje Lingra!
Viděli jsme ve Francii gól roku?! #UEL #ogcsla https://t.co/DkeH0nAq4F
Nejdřív nabral výšku a zdálo se, že letí vysoko nad. Pak začal znenadání nevypočitatelně klesat. Lehounce se otřel o tyč a zapadl do sítě.
Poslouchat mámu se vyplácí. Říkala, ať víc střílím, životní gól, jásá Lingr |
Tak neobvyklou trajektorii umí dát balonu málokdo. A opakovaně to dokáže asi jediný člověk na světě: Cristiano Ronaldo. Proti němu je Lingr ve fotbalovém světě maličkou rybou, ale jedno mají společné - nic neošidí a jsou vždy a za všech okolností nadržení na fotbal.
Jen se zadívejte na předzápasovou fotku z Nice. Většina slávistů vykouzlila povinný úsměv, zatímco Lingrův urputný výraz říká: „Hergot, už pojďte hrát!“
1' | Utkání bylo právě zahájeno! #UEL
⚫ 0:0 ⚪ #ogcsla https://t.co/WGAiiqBp7D
Po gólu, prvním ve slávistickém dresu, byl v transu. Proto druhý den ani nedokázal vysvětlit, proč si na oslavu cucal palec: „Nevím, to mě prostě v tu chvíli napadlo. Ale byl jsem dojatý. Když na mě kluci naskákali, ukápla mi slza.“
Tím spíš si bude výstavní ránu navždy pamatovat.
