Slavia - ChelseaČtvrfinále EL - 0:1 |
Když chyběli obvyklí lídři Škoda, Souček, Hušbauer či Zmrhal, volba padla na šlachovitého stopera z Pobřeží slonoviny, který už ve Slavii po přestupu z Letné kroutí pátou sezonu.
Slušně zvládá češtinu, v Praze se zabydlel, nabral zkušenosti. A ve čtvrtek dostal možnost ukázat, jak se zvládne poprat s absolutní evropskou špičkou.
Navlékl na rukáv zelenou pásku, stulpny jako obvykle vytáhl přes kolena, copánky ve vlasech stáhl gumičkou a vyrazil do přetěžkého boje o semifinále Evropské ligy.
Jak ho zvládl? S přehledem.
Když Slavia čtyři minuty před koncem inkasovala, Deli v tom byl nevinně. S kamerunským parťákem Ngadeuem dostali přednost před Kúdelou, stabilním tahounem obrany - a tenhle tah trenérovi Trpišovskému vyšel.
Africké duo celý zápas nedalo dýchnout Giroudovi, francouzskému mistrovi světa. Dva kamarádi, kteří bez sebe mimo hřiště nedají ránu, hráli v naprostém klidu, bez nervů, troufali si.
Což je hlavně u Deliho běžná věc: z bránění, pro leckoho nudné činnosti určené hromotlukům a bořičům, jako by se snažil dělat umění.
Neřeší, jestli hraje proti Dukle, Příbrami, Slovácku nebo Chelsea: pokaždé vypadá, jako by si kopal na plácku s kamarády a chtěl je ohromit tím, co si dovolí.
I ve čtvrtek si několikrát počínal na hranici ležérnosti, ale nikdy ji nepřekročil: nebál se jít do kličky, přehodit balon obloučkem přes dobíhající hvězdné protivníky nebo vyvézt míč daleko přes polovinu soupeře. A kdyby v první minutě hlavičkoval trochu přesněji, mohl být ještě spokojenější.
Pozorovatelé ze zahraničí, kteří jistě měli čtvrtfinále Evropské ligy v merku, zase jednou zpozorněli. Už před dvěma lety byl Deli blízko přestupu do Marseille a rojili se další zájemci - dokud nepodepsal v Edenu novou smlouvu.
„Měl jsem nabídky z Německa i z Francie, ale ani nebyl čas se nad nimi zamyslet,“ přesvědčoval tehdy. „Slavii už mám v srdci a chci tu pokračovat.“
Jak dlouho ještě?
