"Čau, Fekete," podá kouč ruku obránci Petrášovi a osloví jej přezdívkou. "Gutten Morgen," řekne německy záložníkovi Barankovi, který dřív působil v nedalekém Kolíně nad Rýnem.
A pak se natočí k mladíkovi s čelenkou v melírovaných vlasech. "Nazdar, Jendo," vítá Jana Šimáka, novou posilu. Záložník s talentem génia a povahou nezkrotného rockera má před sebou jeden z prvních tréninků s klubem, do kterého v pondělí přišel.
Velkou část posledního tři čtvrtě roku strávil se skleničkou v ruce. Nečekaně totiž nechal fotbalu v německé lize, kde patřil ke hvězdám. Až teď se vrací. "Domluvili jsme pravidla a Honza je neporuší," šermuje Straka divoce prstem. Pak o poznání klidněji odtuší: "Nebo si zláme vaz."
Nehrál fotbal, plaval v trávě
Uplyne něco přes hodinu a Šimák má dopolední trénink za sebou. Po obědě mine mističku s česnekem, který Straka jako životabudič nechal pro hráče speciálně nachystat, a kulhá na hotelový pokoj.
"Ne, nic mi není, jen jsem pořádně utahanej," říká mladík, který se osm měsíců poflakoval po barech. "Zkoušel jsem v tom období i sám běhat, ale po pěti dnech jsem to vzdal, samotného mě to nebavilo." Teď si běhání užije až až.
Mazlení s míčem? Ještě ne
Zatímco ostatní fotbalisté nacvičují herní prvky, on téměř celý dopolední trénink kluše s masérem Tomášem Stránským kolem hřiště. Jen jednou se pomazlí s míčem, nohou si jej nadhodí a posadí si ho za krk. Pak jde na strečink.
Protahuje se a očima sleduje, jak zbytek mužstva hraje fotbal. Masér Stránský si toho všimne. "Chceš jít na bago?" ptá se ho. "No, myslel jsem, že bych šel," nesměle odpoví Šimák.
Jenže ostatní se už zformují a Baranek počítá, kolikrát se fotbalisté tvořící kolečko dotknou míče, aniž by jim ho "vetřelci" vzali: "Jedna, dvě... dvanáct, třináct..." A Šimákovi jako by se najednou do rozjeté party jít nechtělo.
"Běž," pobízí Stránský. "Až jindy," řekne fotbalista potichu a natahuje pravou ruku ke špičce levé nohy.
Působí osaměle, mimo hlouček rozesmátých fotbalistů. Dokonce i na pokoji bydlí sám. "To není problém," ujišťuje překotně Straka. "Jan Šimák zapadl rychle a kluci ho berou."
I Šimák si pochvaluje: "Je to jiné, než přijít do nového mužstva v Německu." Když cvičí, přijde ho trenér povzbudit. Sedne si proti němu na míč a tiše rozpráví. "Tak si ještě zaplavej," řekne mu, než odejde. Nová posila právě břichem v trávě simuluje plavecký styl prsa.
Odpoledne Šimákova zdánlivá samota mizí, to už absolvuje trénink s mužstvem. Dostane se tak i k míči a je vidět, jak si té chvíle užívá.
Suchý zákon
A večer? Někteří hráči si dají na spaní pivo, ale takový požitek se Šimáka netýká.
"Má absolutní zákaz alkoholu, minimálně do konce fotbalové kariéry pro něj platí suchý zákon," říká rezolutně trenér Straka.
Abstinence je jednou z podmínek, na níž se se Šimákem kouč domluvil. Další je dochvilnost, neboť záložník proslul i tím, kolik tréninků vlastní nezodpovědností zmeškal. Kázní a tvrdým drilem má pětadvacetiletý rebel znovu nastartovat zbabranou kariéru.
Ze čtyř kilogramů nadváhy už ve Spartě dvě a půl kila shodil, fyzičku má však zanedbanou. Sám zatím netuší, kdy bude schopen plnohodnotně hrát. "Tak po měsíci bych mohl zvládnout poločas," odhaduje.
Čertovské ohníčky
Se Šimákem trenér Straka nejspíš nemůže počítat pro druhé předkolo Ligy mistrů, které Sparta začne za dva týdny v kyperské Nikósii.
Jenže trenérovi planou v očích čertovské ohníčky: "Už teď je famózní, jak Honza řeší některé herní situace. Mám strašnou chuť ho poslat aspoň na 20 minut do nějakého přáteláku, který tady budeme hrát."
Sparta má v Německu tři přípravné zápasy od pátku do neděle. Který den vyběhne Šimák po dlouhých měsících zpět do velkého fotbalu?
