Když naposled fotbalová reprezentace startovala na Kirin Cupu, její jediný gól dal právě Šmicer. Před třinácti lety zařídil vítězství nad Paraguayí, což po následné bezbrankové remíze s domácím týmem Japonska stačilo na triumf v celém turnaji.
"Druhý zápas jsem nehrál, byl jsem zraněný," vzpomínal. "Je blbý, když letíš takovou dálku a pak nemůžeš hrát."
Tenkrát tam národní tým vyrazil v takřka kompletním složení, což se o současném kádru říct nedá. "Ale věřím, že to tam zvládneme podobně jako tenkrát," doufá Šmicer. Chybí především opory v záloze jako Rosický, Plašil a Hübschman, ve výpravě není ani útočník Baroš.
Kirin Cup v Japonsku je třetí exotickou cestou národního mužstva za poslední rok a půl, co je u týmu kouč Michal Bílek a v čele svazu Ivan Hašek.
Emiráty se nepovedly, turnaj v USA byl výborný
Na podzim 2009 se Česko představilo na turnaji ve Spojených arabských emirátech, ale mužstvo složené převážně z hráčů ligových týmů propadlo. Na penalty prohrálo s domácím výběrem a pak podlehlo 0:2 Ázerbájdžánu.
Loni na jaře cestovalo do New Yorku, kde po mizerném výkonu opět nekompletní reprezentace nestačila na Turky, ale pak v zábavném zápase porazila Spojené státy (4:2), pro které to byla generálka na světový šampionát.
"V Emirátech to z fotbalového hlediska bylo takové divné. Vítr, hrbolaté hřiště, zápasy bez tempa, nemělo to šťávu. To Amerika byla výborná. Nádherné stadiony, přišlo hodně lidí. To očekávám i v Japonsku," podotkl Šmicer.
Prvním soupeřem je v sobotu Peru. Patří k horším jihoamerickým týmům, přesto bude pro oslabené národní mužstvo těžkým soupeřem. "A o Japoncích nemá ani cenu mluvit, ti mají vynikající mužstvo." S Japonskem se Češi utkání v úterý 7. června.
První zápas se hraje ve městě Matsumoto v centrální částí největšího japonského ostrova Honšú nedaleko Nagana, druhý v Jokohamě na stadionu pro sedmdesát tisíc lidí, kde se hrálo finále mistrovství světa 2002.
V Matsumotu ve středu večer místního času také dlouhá cesta českých fotbalistů zatím končila.
Reprezentanti odletěli speciálem z Prahy v úterý kolem jedenadvacáté hodiny. Po šesti a půl hodinách letu přistáli v kazašské Alma Atě, což je přibližně v polovině cesty do Japonska. Po doplnění paliva se vydali do Nagoji a poté autobusem do Matsumota.
Češi odletěli večer středoevropského času, cestovali celou noc a do Japonska, kde je o sedm hodin víc, se dostali večer místního času.
"Proto jsme letěli už tři dny před zápasem. Loni v Americe jsme před prvním utkáním měli jen den na aklimatizaci a bylo to málo. A navíc časový posun na východ je podle mě náročnější," přemítal Šmicer.
Letadlo do Japonska stojí pět milionů korun
Zpátky čekají národní tým dokonce dvě mezipřistání. Po vzletu z Tokia sedne speciál nejdřív v Pekingu a pak opět v Alma Atě. "Poletí se proti větru, takže se musí tankovat dvakrát."
Reprezentanti totiž nemají k dispozici obří stroj s velkým doletem. Také kvůli finanční náročnosti. I tak za obě cesty a týdenní stání speciálu v Japonsku svaz zaplatí takřka pět milionů korun. "Chtěli jsme svoje letadlo, aby hráči měli při cestě pohodlí," řekl Šmicer.
Ostatní náklady hradí pořadatel. "Japonci si určitě dají záležet. Tenkrát před třinácti lety jsme bydleli v luxusních hotelech, na které jsme rozhodně nebyli zvyklí," vzpomínal Šmicer.
Pokud by však současný tým byl stejně úspěšný, za prvenství v turnaji by získal prémii sto tisíc dolarů, což jsou necelé dva miliony korun. Druhý v pořadí obdrží polovinu, poslední jen deset tisíc. "Prémie se rozdělí mezi hráče," poznamenal reprezentační manažer.
