Je jedno, kolik míst v tabulce je zrovna odděluje. Kolik hvězd má kdo v kádru a jaký je rozdíl v rozpočtu. Fotbalové derby pražských "S" má náboj pokaždé. Podobný význam žádný zápas dvou českých týmů neměl, nemá a zřejmě ani nikdy mít nebude.
120 let SpartyPříběhy z historie Dnes představuje: |
Kdy vůbec vykrystalizovala ta vášeň, která vzplane pokaždé, když na sebe Sparta se Slavií narazí? Je to už tak dávno... Vždyť v tom roce se v Aténách konaly první novodobé olympijské hry a v Českém království vládl císař František Josef I.
Kalendář ukazoval 29. březen 1896, když na sebe na Císařské louce na Smíchově sparťané a slávisté narazili poprvé. Ve druhém kole turnaje, jehož název dnes možná rozesmívá: "Národní zápasy mužstev, kopaný míč cvičících." Sparťané vyhráli 1:0 a chystali se slavit. Předčasně.
Derby mapuje nová knihaSparta si připomíná 120 let od založení klubu letos, Slavia stejné jubileum oslavila v minulém roce. Obě výročí byla pro známého autora sportovní literatury Milana Macho, bývalého redaktora a nyní spolupracovníka MF DNES, příležitostí popsat odvěkou rivalitu dvou nejpopulárnějších českých fotbalových klubů. V knize Sparta - Slavia, rivalové navěky, která se právě objevila na pultech knihkupectví, využil vedle faktů i svých dlouholetých zkušeností sportovního novináře, a tak nabízí autentická svědectví i názory aktérů z obou táborů na vše, co se derby týká. Text doplňují více než dvě stovky fotografií. |
Jejich soupeři využili dobové "díry" v pravidlech: ta totiž vyžadovala schválení dosažených branek kapitány obou týmů. Slávista protestoval už na hřišti, pokračoval při pozápasovém posezení. A sudí, praotec českého sportu Josef Rössler-Ořovský, nakonec gól skutečně odvolal.
Nemohl tušit, co všechno svým rozhodnutím zavinil. Nebo spíš - o co se zasloužil... Vždyť právě díky jeho verdiktu vznikla mezi sparťany a slávisty řevnivost, která dodnes dvakrát ročně láká na stadiony tisíce fanoušků.
Tehdy ale trvalo dlouhých jedenáct let, než došlo na odvetu. Původně se měla odehrát už na podzim. Jenže: ještě než rozhodčí poprvé zahvízdal, nahrnulo se k nastoupeným slávistům pět mužů. Hrozili pěstmi, cosi vykřikovali.
"Co se děje?" koukali se na sebe zaskočení diváci, kterých přišlo víc než čtyři tisíce. Brzy se ukázalo, že pro sedm hráčů Slavie si přišli jejich gymnaziální profesoři, kteří tehdy fotbal brali jako neslušné a pobuřující počínání. Sparťané brali dva body, slávisté je obviňovali, že žalovali a psali profesorům anonymní dopisy. Nepřátelství ještě zesílilo.
Ze Slavie se mezitím stal postrach českých soupeřů, deset let ji doma nikdo neporazil. Ale když konečně přijala výzvu a znovu narazila na Spartu, měla namále: remízu 2:2 zachránila v poslední minutě. Proto prahla po další odvetě. Ta přinesla sparťanům potupu, kterou by nejraději vymazali - porážku 1:9, nejvyšší v historii derby.
Slavné příběhy minulostiVíce o historii fotbalové Sparty |
K tomu, aby ostudný výprask odčinila, měla Sparta nejblíž v červnu 1952. Za stavu 8:1 už ale devátý gól nepřidala, a tak má aspoň v tomhle ohledu Slavia ve statistikách navrch.
Když totiž při špičkování fanoušků přijde řeč na celkovou bilanci, vychloubat se mohou sparťané. Jejich tým vyhrál celkem 129krát, Slavia má "jen" 86 výher.
Na některá derby se rychle zapomene, jiná zůstanou v paměti napořád. Zejména první polovina čtyřicátých let, jinak neveselá válečná doba, přinášela úžasné souboje.
Hrávali proti sobě nejlepší střelci v historii derby: Josefové Bican a Ludl. Nebylo divu, že přišla třeba dvanáctigólová přestřelka s "hokejovým" výsledkem 8:4 pro Slavii.
A současnost? Není to zas tak dávno, co derby skončilo divokou remízou 4:4. Emoce ale bublají i při upachtěných vítězstvích a bezgólových remízách. Dávné spory se nezapomínají.
