Stadion hučel, fanoušci prosebně spínali ruce, spoluhráči se u lavičky chytili kolem ramen. Všichni sledovali chlapíka s dlouhými ulíznutými vlasy sepnutými čelenkou, jak si připravuje míč na penaltový puntík.
Rychlý rozběh. Mohutný nápřah. A rána vysoko nad.
Možná byste čekali, že člověk, který zahodí penaltu v rozstřelu a jeho tým vypadne v semifinále fotbalové Ligy mistrů, se příště k důležitému pokutovému kopu hnát nebude.
Jenže to by se nesměl jmenovat Sergio Ramos.
Osm týdnů poté, co kvůli jeho zpackané střele Real Madrid vypadl s Bayernem Mnichov, si troufl na reparát. Co troufl - když se po 120 minutách rozhodovalo semifinále Eura 2012 mezi jeho Španělskem a Portugalskem, sám se přihlásil.
„Jsem trochu blázen. Prostě jsem chtěl jít na penaltu znovu a dát gól,“ vysvětloval. „Způsobem, který si každý bude pamatovat.“
Místo tvrdé střely do balonu lehounce dloubl a drzým kouskem napodobil Antonína Panenku. Španělsko postoupilo a obhájilo titul.
ROK 2012. Po selhání v Lize mistrů se Segio Ramos rehabilitoval na Euru drzou penaltou.
Takový je Ramos, ikona reprezentace i Realu. Vzpomenete si ještě vůbec, že ligovou kariéru začal jako pravý bek? A že první starty mezi dospělými sbíral za Sevillu?
Pokud ne, není se čemu divit. S Madridem už je pevně srostlý, jako by v bílém dresu nastupoval odjakživa. Ve středu obrany, se čtyřkou na dresu a kapitánskou páskou na rukávu - tak se téměř jistě představí i večer v Plzni.
Fotbal možná nikdy nepoznal komplexnějšího stopera. V lecčems připomíná komiksové superhrdiny, jen se špatně odhaduje, kdy si vybere roli klaďase a kdy záporáka.
Plzeň - Real MadridHraje se ve středu od 21.00 hodin v Plzni, vstupenky jsou dlouho vyprodané. Přímý přenos vysílá O2 TV Sport, online reportáž sledujte na fotbal.idnes.cz. Rozhodčí: Aytekin (Něm.). Předpokládané sestavy: Real: Navas - Odriozola, Ramos, Nacho, Reguilón - Modrič, Casemiro, Kroos - Bale, Benzema, Vinícius jr. |
Co ho zdobí?
Zvládne s přehledem uhlídat nejlepší světové útočníky.
Libuje si v soubojích, na dálku z něj vyzařuje síla a odhodlání.
Těžko byste hledali oddanějšího kapitána. Za Real i národní tým se rve do krve, snad proto má ve sbírce všechny nejcennější trofeje.
Navíc pomohl spoustou důležitých gólů, během kariéry jich nastřílel už osmdesát. Zhruba šest za sezonu, což je na obránce skvělý průměr.
S míčem si rozumí tak skvěle, že by klidně mohl hrát na hrotu i v záloze. Až se někdy zdá, že je ho vzadu škoda.
Jenže nevídaná čísla občas zastíní Ramosova druhá, ďábelská tvář.
Když se mu zatmí před očima, fauluje jako smyslů zbavený.
Nedokáže se ovládat, často zbytečně vypění a oslabí tým.
A zatímco absolutním střeleckým rekordům v kategorii obránců se teprve blíží, v počtu karet je na top úrovni dávno králem.
I když je mu teprve dvaatřicet, už teď je nejtrestanějším hráčem v historii Realu, Ligy mistrů i španělské reprezentace.
Během kariéry nasbíral 275 karet, tu zatím poslední před dvěma týdny proti Plzni. A to zrovna prochází slušňáckým obdobím, protože poslední ze čtyřiadvaceti červených mu rozhodčí ukázal loni v prosinci v ligovém zápase s Bilbaem.
Skvělého obránce, obávaného střelce i nepochopitelného rapla z něj dělá jediná vlastnost: nezkrotitelná vášeň pro fotbal.
„Já fotbalem žiju každou minutu, dýchám ho,“ vysvětluje opakovaně. „Kdo to nedělá, tak pro mě není fotbalista. Je to jen člověk, který nosí dres.“
Real v něm tenhle zápal cítil už v devatenácti, do Sevilly za něj v létě 2005 poslal 27 milionů eur - ve Španělsku nikdo nikdy za teenagera nedal víc. Šéf klubu Pérez dobře věděl, co dělá: proto holobrádkovi s jedinou kompletní sezonou v lize svěřil dres se čtyřkou, kterou nosil bývalý kapitán Fernando Hierro.
A Ramos se pustil do práce.
Hned v první sezoně byl čtyřikrát vyloučený, postupně získal nepřátele téměř na všech stadionech, zato na Santiago Bernabeu je hrdinou a idolem.
Po každém velkém triumfu se fanoušci těší, jak coby nadšenec do býčích zápasů vytáhne na trávník toreadorskou muletu a zapózuje s ní fotografům.
V Plzni nic takového nečekejte. To spíš kartu nebo gól - obojí je zhruba stejně pravděpodobné.
