"Na španělštinu a portugalštinu dneska nedošlo. Třeba jindy,“ usmíval se muž, který hraje v Arsenalu s Tomášem Rosickým. Muž, který bude zítra hlídat Jana Kollera.
Bojíte se Kollera?
Mít strach? Z fotbalu? To nehrozí. Kollera respektuju, je to vynikající útočník, určitě největší česká zbraň.
Zkuste popsat jeho sílu.
Vždyť je to vidět na první pohled. Měří dva metry, je fyzicky silný. Česko na něj spoléhá. Kollerova síla rozhoduje zápasy. Hraje jako pivot, létají na něj míče a on je získává. Udělá spoustu práce. Musíme ho zblokovat. Koller je náš hlavní terč.
Tak zní recept?
Vypadá jednoduše, ale jednoduchý není. Musíme hrát kompaktně jako tým, aby Koller neměl dobrý servis od ostatních. A pokud už bude míč ve vzduchu, my obránci se musíme starat jen o Kollera, ne o míč. Na Kollera platí důraz, nesmíme mu nechat prostor. Prostě ho nikam nepustíme.
Myslíte, že Česko utrpí tím, že ztratilo kapitána Tomáše Rosického?
Taková ztráta by ovlivnila každého.
Což můžete komentovat i z vlastní zkušenosti. S Rosickým hrajete v Arsenalu.
Je to vynikající hráč, kreativní, rychlý. Jeden z nejlepších českých fotbalistů. Máte sice hodně kvalitních záložníků, ale řekl bych, že ne na úrovni Rosického. Jeho zranění pro vás musí být rána.
. Philippe SenderosNarodil se 14. února 1985. |
Takže jste šťastný, že ho v sobotu nepotkáte na hřišti?
Šťastný? To ne. To by znamenalo, že mu přeju zranění, což je hloupost.
Mluvili jste s Rosickým o vzájemném zápase?
Jen před pár týdny jsme si zavolali. Popřáli jsme si hodně štěstí. Tomáš říkal, že by si přál, abychom postoupili do čtvrtfinále společně.
Jak byste ohodnotil sílu českého týmu bez kapitána?
I když se vám před dvěma lety nepovedlo mistrovství světa, pořád máte skvělý tým. Posledních několik dní jsme studovali český styl s trenérem u videa. Máte silné kraje Sionka a Plašila, vepředu silného pivota, obrana je vysoká a zkušená. A o brankáři nemusím ani mluvit. Není náhoda, že jste vyhráli kvalifikační skupinu. Vítězství 3:0 v Německu, to byl velký výkon.
Vy jste naopak s Německem prohráli v březnu 0:4. Vyplývá z toho něco?
Vůbec nic. To byl přátelský zápas, který se nám nepovedl.
Švýcarsko od nešťastné porážky v penaltovém rozstřelu s Ukrajinou v osmifinále mistrovství světa 2006 hrálo jen přípravné zápasy. Nemáte obavy z toho, co s vámi udělá první ostrý zápas po dvou letech?
Ne. Celá země stojí za námi, žádné negativní vlivy necítím.
A co přílišný tlak z domácího prostředí?
Neexistuje zápas, který by mi byl volný, ale hrát doma v Basileji, to je něco mimořádného. Považuju to za naši velkou výhodu. Lidi nás poženou, bude to vzrušující zážitek. Je to naše Euro! Cítíme nadšení, které sálá z lidí. Teď se musíme koncentrovat na to, abychom do turnaje vstoupili správnou nohou. První zápas je obrovská událost a klíč ke všemu.
Klíč k postupu ze skupiny?
Dost možná ano.
Hodně by vás zklamalo, kdyby Švýcarsko nepostoupilo dál?
Rozhodně. Postup ze skupiny je minimum. Víme, že máme silný tým, jen to musíme potvrdit.
Máte taky dost mladý tým, že?
I to může být výhoda. Sice jsme mladí, ale vesměs hrajeme v silných klubech po celé Evropě.
Byl byste v sobotu spokojený s remízou?
Ne. Kdybychom s tou myšlenkou vstupovali do zápasu, byla by to první cesta do záhuby. Ani mentalita našeho týmu taková není. Bod je málo, chceme vyhrát. Musíme vyhrát! Aby na nás byla celá země hrdá.
