Do Slavie jste odešel v létě, už jste se zabydlel?
Doufám, že ano. Důležité je, že jsem hrál minulé čtyři zápasy.
Bylo těžké zvyknout si na život v Praze?
Je to úplně odlišný život. V Opavě jsem všechny znal, měl jsem tady spoustu kamarádu, rodinu. V Praze jsem začínal od nuly. Naštěstí jsem tam s přítelkyní. Spolu jsme si na život ve velkoměstě zvykali.
Co vám dělalo největší problémy?
Nic tak mimořádně závažného nebylo. Pro mě bylo hlavně otázkou dostat se do mužstva, začít pořádně hrát. To se mi v posledních týdnech daří. Ještě bych ale potřeboval dát nějaký gól.
I v Opavě jste bojoval o místo v sestavě. Je to ve Slavii o hodně těžší?
Tlak na hráče je větší než jsem zažil v Opavě. Už proto, že Slavia je hodně populární a má spoustu výborných fotbalistů. Stejné je to ale v tom, že záleží jen na mě, jak budu hrát. Velká konkurence je však prospěšná. Nutí všechny hráče neustále se zlepšovat.
Jak daleko je druhé místo, zaručující boj o Ligu mistrů, po němž Slavia tolik touží?
Je to pro nás priorita. Šance pořád je a doufám, že ji využijeme. Slavia je celek s nejvyššími cíli. Pokud bychom ale na druhou příčku v lize nedosáhli, chceme vyhrát aspoň domácí pohár.
Jezdíte domů, do Opavy pravidelně?
Dvakrát třikrát za půl roku.
Častější dojíždění vzhledem k vzdálenosti je ubíjející?
Cesta z Prahy do Opavy není opravdu nic moc. Sedět po zápase přes čtyři hodiny v autě, to není nic příjemného.
Snad by vám pomohla dálnice, o jejíž stavbě se hovoří.
S tím ale v nejbližší době rozhodně počítat nemohu.
Kdy opět vyběhnete na opavské hřiště?
Předpokládám, že hned na podzim v úvodním kole první ligy. Slavia pravidelně ligu začíná s nováčkem. Počítám s tím, že v Opavě vyhrajeme.