"Hned v prvním zápase za Slavii proti Plzni jsme si otočil kotník, další zápasy jsme hrál pod práškama, ale nakonec ty dávky vedle kotníku nevydržel i žaludek," vzpomíná Trapp na své slávistické jaro 2009. "Takže od konce dubna jsem jen marodil."
Ale v létě už jste byl zdravý, absolvoval přípravu a přesto jste další ligový ročník začal v béčku.
Hodně hráčů odešlo, hodně jich přišlo a trenér Jarolím mi dával najevo, že se mnou nepočítá, a že nemá nic proti tomu, kdybych odešel.
Jenže vy jste neodešel, nastoupil třikrát za béčko, pár zápasů jste v áčku odseděl mezi náhradníky a od jedenáctého kola jste byl zpátky v základní sestavě až do konce soutěžního ročníku.
Otočilo se to po prohraném domácím derby se Spartou. Trenér Jarolím se mi omlouval, že se unáhlil, a já měl z fotbalu zase radost.
Ta fotbalová radost skončila závěrem loňského podzimu, kdy jste se opět octl mezi náhradníky.
Na lavičku jsem šel po domácím čtyřbrankovém vítězství s Budějovicemi. Bylo to takové všelijaké a nikdo mi k tomu nic neřekl.
Jak se dnes díváte na výpověď, kterou jste ve Slavii dal koncem listopadu kvůli tomu, že jste přes tři měsíce nedostával z výplaty ani korunu?
Udělal jsem dobře a rozhodl jsem se tak kvůli tomu všemu, co se ve Slavii koncem roku dělo. A věřil jsem, že to dobře dopadne.
Ale moc dobře to zpočátku nevypadalo. Prý jste se koncem roku jen z dopisu dozvěděl, že jste přeřazený do béčka.
Přesně tak. Z Mostu, tedy z místa mého trvalého bydliště, mi volal táta, že mi přišel dopis ze Slavie. Tak jsem mu řekl, aby mi ho přečetl. Když jsme pak slyšel jedinou větu, že se mám hlásit trenérovi Řehákovi z béčka, v první chvíli jsem tomu nechtěl věřit. Nikdo mi nic neřekl, ani nezavolal. Jen ten dopis.
Co si o tomto přístupu slávistického vedení myslíte? Hodně se to blíží vyhazovu Poborského ze Sparty, což mu letenský klubový šéf Křetínský oznámil SMS zprávou.
Co bych si o takových způsobech měl myslet? Asi to, co každý.
A vaše reakce?
Zavolal jsem trenérovi Řehákovi, abych věděl, kdy a kde se mám v béčku hlásit. Odtrénoval jsem tento týden s rezervou pondělí, úterý a středu. A ve středu odpoledne mi volal slávistický sportovní manažer Držmíšek, že jsem uvolněný do Plzně. Pak mi totéž volali můj manažer Chovanec a plzeňský trenér Vrba.
To jste si asi oddechl.
Samozřejmě. Sice jsem v dobrý konec věřil, ale po tom přeřazení do béčka jsem začal pochybovat.
Měl jste i jiné nabídky než Plzeň?
Měl, ale Plzeň byla nejrychlejší, zájem projevili samotný kouč Vrba a klubový šéf Šádek, což mé rozhodování urychlilo. Navíc se vracím do známého prostředí, protože do Slavie jsem před dvěma lety přišel právě z Plzně.
Jakou nejnepříjemnější vzpomínku na dvouleté působení ve Slavii máte?
Na to moje zranění a nemoc na jaře před dvěma lety a na začátek dalšího ročníku, kdy mě trenér Jarolím najednou nepotřeboval.
A na co naopak budete vzpomínat rád?
Nikdy nezapomenu na nádherný zápas Slavie v Evropské lize ve Valencii. Letěli jsme tam po domácím pětibrankovém výprasku od Lille a každý čekal, že to odneseme dalším debaklem. A my tam odehráli nádherný zápas, vedli jsme a nakonec to byla remíza 1:1. Moc bych si přál zahrát si takový zápas v plzeňském dresu.
Vyhraje Plzeň ligu?
Po podzimu je to dobře rozjeté a já věřím, že na jaře ten historický titul zvládneme.
A udrží se v první lize Slavia?
O její záchraně jsem přesvědčený.
