Skutečnost, že Zeman přebíral ocenění s tak značným zpožděním, zavinila shoda nejrůznějších okolností, mimo jiné i jeho trenérské povinnosti. Do sídla českých olympioniků si nyní Zeman mohl jen na hodinku odskočit, protože je v Praze na krátké návštěvě u rodičů. Po slavnostním aktu pak na neformální schůzce s novináři ochotně odpověděl na řadu dotazů a vysvětlil své postoje k dopingu.
Před několika lety, když jste začal otevřeně brojit proti dopingu v italském fotbalu, jste si vysloužil vesměs obrovské uznání, ale zároveň nadělal dost nepřátel. Změnily se nějak za tu dobu vaše tehdejší názory?
"Samozřejmě nezměnily. Vycházím z toho, že kdysi se začalo sportovat pro zdraví. A právě doping je jednou z hlavních příčin toho, že dnes mnozí sportovci končí jako invalidé. A já jsem pořád zastáncem toho zdraví. I když dobře vím, že bych neměl kouřit. To jsem zatím nedokázal, ale s dopingem se prostě nikdy nesmířím."
V létě před třemi roky jste musel odejít od mužstva AS Řím. Údajně proto, že jste byl v klubu svými postoji vůči dopingu mnohým nepohodlný.
"Řekl bych, že v tom tehdy byly jiné věci, spíš sportovního charakteru. S prezidentem klubu jsem byl sice od února dohodnutý na prodloužení smlouvy, ale byla to dohoda jen taková neformální, nic podepsaného a zaregistrovaného. A pak se ke mně doneslo, že prohlásil, že se mnou titul vyhrát nemůže, zatímco s Capellem ano."
Takže váš boj proti dopingu na vaši další trenérskou činnost vliv neměl?
"Všichni říkají, že ano, ale já to tak opravdu necítím. Víc bylo opravdu těch, kteří mi dávali za pravdu. A když jsem v létě v devětadevadesátém odcházel do tureckého Fenerbahce Istanbul, vybral jsem si tenhle klub sám, nikdo mě k tomu kroku nenutil a z Itálie nevyháněl."
A jak jste vůbec vnímal reakci médií poté, co jste kauzu doping v italském fotbale otevřel?
"V Itálii záleží reakce tisku na tom, jak je kdo silný a jaké má přátele. Například když něco udělá Juventus, tak je to vždycky správně. A v tom mém případě se tehdy většina médií postavila za mě. A dnes je Itálie jednou z prvních zemí, kde se ve fotbale jde proti dopingu mnohem přísněji než dřív."
Jenže tresty za doping ve fotbale jsou pořád směšně nízké ve srovnání s atletikou, plaváním a mnoha dalšími sporty. Co si o tom myslíte?
"Je to jasné, fotbal dnes ovládají především peníze, je to obrovský byznys, na kterém chce vydělat kdekdo. Když zastavíte činnost na dva roky atletovi, tak to nikoho nebolí, nikdo nic netratí. Ale když tohle uděláte fotbalistovi, který stojí třeba miliardu, tak bez něj už klub přichází o závratné sumy. Peníze zkrátka vládnou a jen proto pak může Davids z Juventusu dostat za dopink čtyři měsíce, z toho dva letní, kdy se nehraje. Takže ve fotbale jsou tresty za doping opravdu k smíchu, spíš mi připadají jako pobídka, aby se to dělalo dál."
Jaký máte názor na doplňkovou výživu pro sportovce, do níž začínají pronikat dříve neznámé přípravky, které patří mezi povolené prostředky?
"Doplňková strava nemá smysl. Kdo je nejlepší, ten je prostě nejlepší i když jí normálně. Kdepak, za doplňkovou stravou pro sportovce se skrývá něco úplně jiného. Běžná doplňková strava by měla sloužit především nemocným, kteří třeba mají potíže se zažíváním. Ale kdo vrcholově sportuje, ten přece nemůže být nemocný."
Na právě probíhajícím mistrovství světa se dopingové kontroly provádějí mnohem častěji než na předchozích šampionátech a zatím všech 240 testovaných hráčů hladce prošlo. Těší vás to?
"Jaképak těší? To by snad mělo být úplně normální."
Nechme tedy dopingu. Co vás čeká v nejbližší budoucnosti?
"Před několika dny jsem o další rok prodloužil trenérskou smlouvu v druholigové Salernitaně. Mám ale v tomto klubu i jiné povinnosti, zapojil jsem se do projektu přestavby areálu, který bude sloužit i výchově tamní fotbalové mládeže. Mám tam zkrátka nedodělanou práci."
Vaším hráčem je stále český fotbalista Václav Koloušek, který loni coby hostující hráč získal mistrovský titul se Spartou a letos s Libercem. Počítáte s ním?
"Samozřejmě. Ale jestli ho opravdu budu mít, to je na klubovém vedení. Mně by určitě posloužil, ale je to fotbalista, který by mohl hrát víc než druhou ligu."
Jenže Koloušek v minulých dnech prohlásil, že do Salernitany se nevrátí za žádnou cenu.
"Já si myslím, že žádný hráč si nemůže dělat, co se mu zlíbí. A Koloušek má zkrátka smluvní povinnosti v Salernitaně. Vždyť jen ta mu ty dva české tituly umožnila."
Když koncem loňského roku rezignoval trenér české reprezentace Chovanec, v souvislosti s jeho případným nástupcem se spekulovalo i o vás. Co k tomu můžete říci?
"Jen to, že jsem se o téhle spekulaci také dočetl. Ale nikdo se mnou v tom smyslu nejednal."
A kdyby taková nabídka přišla, uvažoval byste o ní?
"Jsem především klubový trenér, který cítí potřebu být s hráči na hřišti denně. A kdybych už tu nabídku dostal? Ve fotbale se přece nikdy nemá říkat nikdy."
Loni v létě o vašem angažování uvažovala Slavia. O tom jste se jistě jenom nedočetl.
"To je pravda, na tohle téma jsme se jednou bavili s tehdejším slávistickým sportovním ředitelem Ciprem. Ale napoprvé o ničem konkrétním."
Prý tohle oťukávání ztroskotalo na tom, že byste prý byl příliš drahý trenér.
"No, na české poměry bych asi drahý byl. Jenže tak daleko jsme se při té schůzce s Ciprem nedostali. Rozešli jsme se s tím, že se ještě ozve, já mezitím podepsal v Salernitaně a potom už nebylo o čem jednat."
A dokázal byste si sám sebe představit jako trenéra v Česku?
"Zase musím jen zopakovat, že nikdy se neříká nikdy."
Jak vidíte letošní mistrovství světa, o němž hodně odborníků pod dojmemm neúspěchů některých favoritů říká, že je takové divné?
"Mně šampionát ukázal, že dobrý fotbal se už hraje opravdu všude. Příjemně překvapila mužstva, která spoléhala spíš na kolektiv než na individuality. A že je většina hvězd unavena z náročné sezony? To neberu, považuju to za výmluvu. Před lety na únavu nikdo nic nesváděl. Pravda, zápasů všeobecně přibylo, jenže tehdy je odehrálo třináct čtrnáct hráčů a dnes tahle přední mužstva mají dvaceti i vícečlenné kádry. Navíc se mnohem kvalitněji trénuje, fungují špičkové regenerace. Tak ať na mě nikdo nechodí s únavou."
ZDENĚK ZEMAN odešel z pražského domova v roce 1969 ve dvaadvaceti letech do italského Palerma. Toto sicilské město zvolil, protože tam žil jeho nedávno zemřelý strýc Čestmír Vycpálek, znamenitý fotbalový trenér, který později mimo jiné získal dvakrát titul s Juventusem.
Zeman v Itálii dokončil vysokoškolské tělovýchovné studium a v roce 1974 začal trénovat. Devět let pracoval s mládeží v Palermu, poté v Parmě a v Messině. Jméno si udělal coby kouč třetiligové Foggie, s níž během tří let postoupil do nejvyšší soutěže. Dalším jeho působištěm bylo Lazio Řím, kam přivedl Pavla Nedvěda, dnes oporu Juventusu. Poté vedl dva roky AS Řím, rok Fenerbahce Istanbul, od července 2000 tři měsíce Neapol a od loňského léta je trenérem Salernitany.
 Fotbalový trenér Zdeněk Zeman (vlevo) přijímá gratulaci od předsedy NOV Milana Jiráska poté, co dostal čestný diplom Mezinárodního výboru fair play |
 Fotbalový trenér Zdeněk Zeman (vlevo) si připíjí s předsedou NOV Milanem Jiráskem poté, co dostal čestný diplom Mezinárodního výboru fair play |
