Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


S Austrálií tady přece měli hrát Češi

27 2006
Kaiserslautern - (Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Na kopec Betzenberg se plazí dlouhatánský had fotbalových fanoušků. Modrá, červená, žlutá, bílá. Pomalovaní Italové, kteří si na hlavách vyčesali kohouty a nabarvili je do národní trikolory, také Australané ve žlutých dresech s nafouknutými klokany na zádech. A do toho Japonci, Mexičané, Němci, Chorvati, Američané. A Češi.

Deset, dvacet, možná sto.

"Dole pod kopcem jsme viděli, jak přijíždí modrý autobus Italů. A nám se najednou udělalo smutno. To měl být přece červený autobus. Náš," litoval Tomáš Smolka a jeho parta z Ostravy.

Sehnali lístky na všechny zápasy Česka v základní skupině a objednali si je do Kaiserslauternu na osmifinále. Právě tady by Brücknerův výběr hrál, pokud by postupoval z prvního místa. Jenže nepostoupil vůbec.

Hráči už jsou na dovolené, ale Češi na šampionát jezdí dál. "Nenecháme přece lístky propadnout. Jak často se vám poštěstí, abyste měli mistrovství světa hned u nosu," říkal Zbyněk Tesař.

Za celý turnaj už v tranzitu natočil skoro šest tisíc kilometrů, znovu se oblékl do národního dresu, na čelo narazil kšiltovku se znakem Baníku Ostrava a vydal se fandit. "Jasně, že Australanům. Jen ať Taliány roznesou na kopytech. Nic jiného si nezaslouží."

Pryč s Italy! Nedivte se, že měli fanoušci pifku na azurové dresy, vždyť právě Itálie v posledním zápase ve skupině ukončila českou misi na šampionátu. Jedna partička si dokonce nakoupila žlutozelené čepice s nápisem Australia: "Nandejte jim to!" Za australskou branku pak roztáhli českou vlajku s nápisem Kramolín.

"Já přeju Italům. Je to můj druhý nejoblíbenější tým. Hned po našich," vyprávěl třináctiletý Petr Šístek, když se s tátou vydrápal ke vchodu u stadionu. Ještě ve čtvrtek přitom levé křídlo pražského Motorletu plakalo, když italský útočník Inzaghi obešel brankáře Čecha a dokonal české vyřazení. "To nevadí, Italy mám prostě rád."

"Malej brzy pochopil, že je to jen fotbal. Přebolelo ho to. Ale já budu fandit Austrálii. Už jen proto, abych ho hecoval," povídal táta Vladimír. I když mu Italové nabízeli až 350 euro za lístek, neprodali. Tentokrát mohl mít lepší náladu syn. Díky sporné penaltě v turnaji zůstali Italové.

Byl v tom pocit nostalgie vidět české fanoušky, jak se v poklidném městečku Kaiserslautern kousek od Francie mísí do davu s rozjívenými Italy. Tolik si přáli, aby mohli vidět Nedvěda a spol. mezi nejlepšími šestnácti týmy světa.

Před dvěma lety na mistrovství Evropy v Portugalsku bylo líp, na tom se shodli všichni. "Německo je studené, až moc akurátní. Zato v Portu to žilo. Každý zelinář měl vyvěšené vlajky a mluvil jen o fotbale," vzpomínal Zbyněk Tesař.

A hlavně: v Portugalsku došla česká reprezentace málem až do finále, zatímco na mistrovství světa vypadla už ve skupině.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze