Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ruslan Rotaň: Válka byla blízko, nešlo o ní nemluvit

Ruslan Rotaň ze Slavie během přípravy s Celticem | foto:  Michal Šula, MAFRA

19 2017
Villarreal (Od našeho zpravodaje) - Žil s válkou za humny, viděl fanoušky, jak dobrovolně odcházeli na frontu, a zároveň sedával v kabině s hráči, kteří v konfliktu stáli na druhé straně. Ukrajinský fotbalista Ruslan Rotaň vyprávěl o životě v Dněpropetrovsku v prvním velkém rozhovoru, který poskytl českým médiím od svého přestupu do Slavie.

 Po zadání jména fotbalisty Ruslana Rotaně do prohledávání internetových videí vyskočí v první řadě krásné góly. Třeba parádní trefa, kterou před dvěma lety zdramatizoval finále Evropské ligy. Kapitán Dněpropetrovsku vyrovnal zápas se Sevillou na 2:2, ale pro trofej si nedošel. Tu radost mu překazil Carlos Bacca, kolumbijský útočník, s nímž Rotaň znovu zkříží cestu už dnes v pohárovém utkání Slavie proti Villarrealu.

Ruslan Rotaň

  • Příští neděli oslaví 36. narozeniny.
  • Slavia je jeho první zahraniční angažmá.
  • Ze dvou manželství má celkem čtyři děti. S první ženou má dceru a dva syny. V roce 2013 se oženil s Kristinou, spolu mají dceru Miroslavu.
  • Celou kariéru odehrál v Dněpropetrovsku, s výjimkou tří let v Dynamu Kyjev.
  • Za Ukrajinu odehrál 97 zápasů, dal 8 gólů, startoval na MS 2006, ME 2012 a 2016.
  • V Lize mistrů odehrál jen pět minut, a to za Dynamo Kyjev na podzim 2006 proti Realu Madrid.

Jsou však i videa, která nerámuje jen zelený trávník. Kapitán ukrajinské reprezentace je bezprostřední, otevřený člověk, příjemný společník, a tak jej doma často zvou do televizních studií. Ve fotbalové obdobě soutěže „Chcete být milionářem“ bojoval s těžkými dotazy z historie i současnosti svého sportu. A ztroskotal u Vladimíra Šmicera. Nevzpomněl si, že český záložník byl mezi střelci Liverpoolu ve finálové vřavě s AC Milán v Lize mistrů v roce 2005. „Byla to chyba. Vím, že dal gól, ale nějak jsem to pomotal a zaměnil ho za Luise Garciu,“ vzpomněl si na letošní jarní natáčení.

O pár měsíců později Rotaň přestoupil do Slavie, tedy klubu, kde je Vladimír Šmicer uctíván jako ikona. „Bohužel jsem se s ním ještě nesetkal, ale moc by mě to potěšilo. Je legendou klubu i evropského fotbalu, rád bych mu podal ruku,“ svěřil se v prvním velkém rozhovoru, který poskytl českým médiím.

I vy máte na Ukrajině velké jméno, odehrál jste 97 zápasů za reprezentaci, jste kapitán. Přesto vás Slavia před přestupem testovala. Nedotklo se vás to?
Kdepak. Prostě jsem tady chtěl hrát, tak jsem na to přistoupil. Pokud chtěli vidět, jestli budu fyzicky stačit, tak jsem s tím neměl problém. Věřil jsem si.

Věříte si, že i po neúspěšné kvalifikaci vydržíte v reprezentaci a dočkáte se stého zápasu?
Chtěl bych hrát a lhal bych, kdybych řekl, že nemyslím na stovku. Sám si to ale naplánovat nemůžu. Nejdůležitější je, abych byl ve formě, měl motivaci a aby o mě stáli trenéři. Pro mě je reprezentace pořád velkou ctí, a pokud budu mít možnost reprezentovat, vždycky rád přijedu.

Možná jste si představoval, že se rozloučíte na mistrovství světa…
Takhle jsem nepřemýšlel, ale na šampionátu jsem si samozřejmě zahrát chtěl. Pak by se tam možná nabízelo loučení, ale bohužel jsme nepostoupili, i když jsme byli hodně blízko.

Přestup ukrajinského kapitána do Ruska? Nešlo to

Četl jsem, že jste kvůli rusko-ukrajinským vztahům zrušil přestup do Rubinu Kazaň. Je to pravda?
To bylo v roce 2014, kdy ukrajinská krize začínala. Byla to nepříjemná situace, věřil jsem, že všechno rychle přejde. Jenže ono to dospělo do situace, kdy nebylo možné, abych přestoupil.

Odmítl jste kvůli strachu o bezpečnost, nebo proto, že kapitán ukrajinské reprezentace prostě nemohl přestoupit do Ruska?
Všechno dohromady. Hodně jsem o tom přemýšlel, byla to finančně zajímavá nabídka, z kvalitní ruské ligy a věděl jsem, že by to byl krok vpřed, ale rozhodl jsem se zůstat. Nemohl jsem Ukrajinu opustit. A vidíte, o rok později jsem si s Dněprem zahrál finále Evropské ligy.

Fotogalerie

Dněpropetrovsk je poměrně blízko oblasti, o kterou se bojuje. Jak válka poznamenala váš život?
Frontová města jsou jen 200 kilometrů daleko, válku tam vnímáte pořád. Slyšíte sirény, vidíte raněné, válka je všude. Už čtyři roky je na východě válečný stav, už čtyři roky umírají lidé. Je to ta nejhorší tragédie, jaká nás mohla potkat. Všichni už chceme, aby byl konec.

Zemřel někdo z vašeho okolí?
Do války odešlo mnoho fanoušků Dněpru. Mezi prvními, kdo vzal zbraně a šel bojovat za Ukrajinu, byli ultras všech fotbalových mužstev. Společně vstoupili do dobrovolných armádních oddílů.

Co si o válce myslíte vy?
Je v tom strašně moc politiky, z jedné i z druhé strany. Místo válčení by se lidé vždy měli umět dohodnout, protože válka je ta poslední a nejhorší možnost. Se zabíjením lidí nemůžu souhlasit. Myslím, že by politici měli mít chladnou hlavu, aby se dokázali domluvit. Měli by udělat vše proto, aby to skončilo. Ale obávám se, že toho u nás ani u nich nejsou schopní.

Baví se fotbalisté mezi sebou o politice?
Samozřejmě, že o tom mluví, ale ne moc vážně. Jsme země, kde je v politice hodně korupce, o tom se nikomu nechce povídat. Lepší je sledovat sport, držet se své profese. Politikům nechme jejich práci, sportovcům taky.

A o válce se v kabině mluvilo?
Když to začalo, tak jsme to řešili každý den, sledovali jsme televizi, poslouchali rádio, bavili se o tom. Ale po nějakém čase se vám o tom už mluvit nechce.

Byl v týmu někdo, kdo přál druhé straně?
Samozřejmě. Byli tam hráči z východních regionů. I oni měli svoji pravdu, bohužel zlatá střední cesta neexistuje.

Znáte názory českého prezidenta? Slyšel jste, co nedávno říkal o Krymu v Radě Evropy?
Ne, o tom jsem neslyšel. České zprávy moc nesleduji.

Ale on mluvil o Ukrajině, o Krymu…
Ne, neslyšel jsem to, nemůžu to komentovat. Politiku nemám rád, už se o tom nebavme.

Finále vidím, jako by se hrálo včera

Pojďme tedy mluvit o Evropské lize. Jak vzpomínáte na varšavské finále v roce 2015?
Celé finále si pamatuji, jako by se hrálo včera. Zápas se pro nás vyvíjel dobře. Brzy jsme vedli, pak se to otočilo, ale nám se podařilo vyrovnat na 2:2 a všechno jsme měli ve svých rukách. Bohužel jsme prohráli. Takový je fotbal, proti sobě stála dvě výborná mužstva a to silnější nakonec vyhrálo.

Útočník Carlos Bacca se raduje ze vstřeleného gólu ve finále Evropské ligy.
Záložníka Ruslana Rotaně, kapitána Dněpropetrovsku, mrzí porážka ve finále...

EMOCE VELKÉHO FINÁLE. Šťastný Carlos Bacca zařídil dvěma góly vítězství Sevilly. Ruslanu Rotaňovi zbyla stříbrná medaile a smutek v očích. Dnes se oba potkají znovu v utkání ve Villarrealu.

Byl jste kapitán, představoval jste si, jak zvedáte nad hlavu pohár?
Ne, na to jsem nemyslel. Soustředili jsme se na zápas, chtěli jsme vyhrát a přivézt trofej do Dněpropetrovsku. Pak už by bylo možné vymyslet cokoliv. Jenže to se nestalo, vyhrál soupeř a my jsme neměli co slavit.

Dal jste krásný gól z přímého kopu. A nebyl to váš jediný takový. Je to vaše specialita?
V zásadě ano, docela mi to tam padá, ale ve Slavii se mi to bohužel zatím nepodařilo. Snažím se, trénuji, chtěl bych udělat radost i fanouškům v Praze.

Pamatujete si z varšavského finále na souboje s Carlosem Baccou?
Dal nám dva góly, na to se bohužel nedá zapomenout. Bojovali jsme o každý míč, nic jsme si nedali zadarmo. Svedli jsme hodně soubojů, ale po utkání jsme si podali ruce, blahopřál jsem mu a popřál hodně štěstí. Zůstal mi v paměti jako dobrý hráč, kterého si po finále vzali do AC Milán. Výborný útočník, bombarďák. A teď je ve Villarrealu, který je s ním ještě silnější. Bude zajímavé proti němu znovu hrát.

Bude to odveta? Pomsta?
Pomsta ne, to slovo nemám rád, ale odveta by to být mohla. Finálový zápas už je pryč, teď je tady nová výzva a my bychom chtěli uspět.

Prosím ještě o jednu vzpomínku. V roce 2012 jste porazili Liberec v Evropské lize. Co si z toho pamatujete?
V Liberci byl trenér Šilhavý a byly to hodně těžké souboje. První zápas v Česku jsme začali dobře, vedli jsme 2:0, ale potom jsme trochu polevili a domácí vyrovnali. A v odvetě to bylo podobné, 2:0 jsme vyhrávali, Liberec srovnal a bylo to drama. Naštěstí jsme dali další dva góly a postoupili.

Mluvili jste o tom s trenérem Šilhavým, když jste se teď sešli ve Slavii?
Ano, když jsem přišel, tak mi říkal, že si na ty zápasy i na mě moc dobře pamatuje.

Ruslan Rotan (vpravo) a Nikola Kalinič slaví gól Dněpropetrovsku.

Ruslan Rotaň (vpravo) a Nikola Kalinič slaví gól Dněpropetrovsku (27.11.2014).

Četl jsem, že s otcem sbíráte dresy…
Já je tak úplně nesbírám, spíš otec. Po utkání měním dresy se soupeři, ale víc se o to nestarám, sbírku má u sebe otec a stará se o ni.

Přivezl jste mu dres Liberce?
Stoprocentně liberecký dres ve sbírce máme, jen si nepamatuji, od kterého hráče.

A z finále Evropské ligy?
Z finále bohužel žádný dres nemám, dostali jsme dvě sady, a ty jsem rozdal, takže jsem neměl co vyměnit.

Který dres je nejvzácnější?
Máme toho už opravdu hodně, takže takhle z hlavy vám neřeknu. Třeba Steven Gerrard z Liverpoolu, to je výborný hráč, možná od něho bude ten nejcennější...

Dněpr je až ve třetí lize. A dokonce dvakrát

Co se stalo s vaším bývalým klubem Dněprem Dněpropetrovsk? V první lize už nehraje.
Bohužel zbankrotoval a skončil ve třetí lize. Je smutné, jak dopadl klub s takovou tradicí, který ještě před dvěma roky hrál finále Evropské ligy.

Zůstal v týmu někdo z vašich spoluhráčů?
Vedle původního FK Dněpr založili ještě SK Dněpr, který je také ve třetí lize. Tam jsou teď Dněpry dva. Mladíci z našeho týmu i s několika veterány přešli právě do nového SK Dněpr.

Vy jste prý prohlásil, že nikdy nebudete hrát v jiném ukrajinském klubu.
To je pravda. Dněpr je klub, který už napořád budu mít v srdci. Hrál jsem tam, fandil jsem mu, prožil jsem tam nejhezčí roky a dospěl jsem k rozhodnutí, že bych za jiný ukrajinský klub už nastoupit nemohl.

Takže jste ve Slavii. Co jste o ní věděl před svým přestupem?
Věděl jsem, že to je klub s velikou tradicí, který v posledním roce získal titul a má ty nejvyšší cíle ve všech soutěžích. To pro mě byl vážný argument. Cítil jsem ve Slavii šanci dál růst a jít dopředu. Proto jsem se chtěl ukázat, prosadit se a zůstat.

Můžete srovnat Slavii a Dněpr?
Srovnat se to dá v tom, že oba týmy mají ty největší ambice. Úroveň a mentalitu bych zatím hodnotit nechtěl, na to jsem tady krátce. Ale cíle jsou stejné: boj o titul, Evropská liga, pohár.

Ruslan Rotan (vlevo) z Dněpropetrovsku a José Antonio Reyes ze Sevilly v boji o...
Míč kontroluje Ruslan Rotaň.

RŮZNÉ DRESY, STEJNÉ ČÍSLO. S číslem 29, které připomíná den jeho narozenin, hrál Ruslan Rotaň v Dněpru a přenesl si ho i do Slavie.

Jste na svém prvním zahraničním angažmá. Je těžké zvykat si v cizině ve 35 letech?
Lehké to samozřejmě není. Každá země má svoji mentalitu, mužstvo má jiné zákonitosti, kterým se musím podřídit a přizpůsobit. Úkolem číslo jedna je jazyk. Musím se domluvit. Pracuji na tom, už docela dobře česky rozumím, ale bohužel se sám moc nedomluvím.

Pomáháte si s dalším Ukrajincem Eduardem Sobolem?
Je nám lépe, když jsme tu dva. Ale nejen to, máme tady ještě Jana Laštůvku, se kterým jsem sedm let hrál společně v Dněpru, to je velké plus, ten nám hodně pomáhá.

V Praze jsme moc spokojeni

Stýská se vám po Ukrajině?
Po domově se člověku stýská, ale je tady se mnou rodina, moji nejbližší, a tak se tu cítím skvěle. Líbí se mi Česko, Praha je krásné město, jsme tady spokojeni. Ani fotbalově si nemůžu stěžovat, hraje se tu dobrý fotbal, liga je zajímavá.

Villarreal - Slavia

Sledujte on-line reportáž od 21.05

Jste v Praze s manželkou a dcerou?
S manželkou a s dětmi; děti tady chodí do školy.

Máte čtyři děti, že? Tři z prvního manželství...
Ano, je to tak. V Praze s námi žije naše dcera a můj syn z prvního manželství. Moje bývalá manželka žije s chlapcem a děvčetem v Moskvě.

Jak trávíte v Praze volný čas?
Syn hraje fotbal za Slavii, a tak ho často doprovázím. S rodinou také hodně času trávíme poznáváním města. Máte tady spoustu krásných míst: procházíme centrum města, parky a poznáváme i pražská sportoviště. Líbí se mi, jak tady lidé sportují kolem Vltavy, obdivuji všechny ty vodní sporty. Moc bych si přál, aby se takhle sportovalo i na Ukrajině. Češi jsou hodně sportovní národ.

Jak často se vracíte domů?
Tím, že tady mám rodinu, tak mě tam nic netáhne. Jsem v Praze spokojen, děti tu chodí do školy, mají své záliby a já mám svojí práci ve Slavii. Jsme tady hodně spokojeni.



Mistrovství světa ve fotbalu 2018

Fotbalové MS 2018 se hraje od 14. června do 15. července na dvanácti stadionech v jedenácti ruských městech. V turnaji se utkává 32 týmů rozdělených do osmi skupin. Zlato obhajuje Německo, které na MS 2014 ve finále porazilo Argentinu.

Cristiano Ronaldo, Lionel Messi, Neymar, Diego Costa, Yussuf Poulsen, Denis Čeryšev, Antoine Griezmann, Hannes Thór Halldorsson, Javier Hernández, Manuel Neuer, Harry Kane

Nejčtenější

Německo - Mexiko 0:1, jen tyč a břevno. Obhájce překvapivě padl

Fotbalisté Mexika v euforii slaví vítězství nad obhájci titulu z Německa.

Fotbalisté Německa, úřadující světoví šampioni, podlehli ve svém úvodním duelu na mistrovství světa...

Když se vyplatí dělat úkoly. Chytit Messimu penaltu je sen, říká Islanďan

Islandský brankář Hannes Thór Halldorsson slaví gól v zápase proti Argentině.

Dostal cenu pro muže zápasu, trápil argentinské střelce v čele se slavným Lionelem Messim, kterému...



Bravo, Cristiano Ronaldo! Třígólový král postavil poučky na hlavu

FENOMÉN. Portugalský kapitán Cristiano Ronaldo slaví svůj třetí gól v utkání se...

Odpoledne se svět dozvěděl, že mu hrozilo vězení. Že se mu sice s podmínkou vyhne, ale za krácení...

Program MS ve fotbale v Rusku (14. června - 15. července 2018)

LOS MISTROVSTVÍ SVĚTA. V pátek 1. prosince se účastníci šampionátu dozví...

Vítězstvím domácího Ruska 5:0 nad Saúdskou Arábií začalo ve čtvrtek 14. června fotbalové...

Argentina - Island 1:1, senzační remíza, Messi zahodil penaltu

Lionel Messi v zápase s Islandem nařízenou penaltu neproměnil.

VIDEO Fotbalisté Islandu získali historicky první bod na světovém šampionátu, v rámci skupiny D...

Další z rubriky

Nešťastník finále Ligy mistrů chytal s handicapem. Karius měl otřes mozku

Brankář Liverpoolu Loris Karius (vlevo) a Karim Benzema z Realu Madrid sledují,...

Jeho dvě hrubky ve finále Ligy mistrů přetřásal celý fotbalový svět. Liverpoolský brankář Loris...

UEFA zvyšuje odměny za Ligu mistrů, nově je rozděluje i podle koeficientu

Trofej pro vítěze Ligy mistrů je v Cardiffu připravena. Štítek s jakým jménem...

Evropská fotbalová unie UEFA od příští sezony zdvojnásobila prémie pro týmy v Lize mistrů na dvě...

Ligu mistrů zase vyhrál Real, Liverpool potopil obřími chybami brankář

Fotbalisté Realu Madrid slaví třetí výhru v Lize mistrů v řadě.

VIDEO Real Madrid potřetí za sebou vyhrál fotbalovou Ligu mistrů. Ve finále v Kyjevě porazil Liverpool...



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze