Poprvé byl Královec vyhlášen nejlepším domácím rozhodčím před pěti lety, podruhé loni a letos první pozici na žebříčku obhájil. Navíc mezi rozhodčími na listině FIFA figuruje z českých sudích nejvýš. Patří do druhé kategorie označené Elite development.
V právě skončeném prvoligovém ročníku jste odpískal nejvíc zápasů ze všech, celkem devatenáct. Které z nich bylo nejtěžší?
Jednoznačně to poslední, když ve třicátém kole hrály o titul domácí Liberec s Plzní. Takový duel samostatná česká liga nepamatuje. A právě na rozhodčím ležela obrovská zodpovědnost.
Jenže původně měl tento zápas pískat Pavel Franěk. Až na žádost Liberce, aby utkání o titul pískal náš nejlepší rozhodčí, jste byl delegován vy. Tedy člověk, který bydli v Domažlicích, a je tudíž z Plzeňského kraje. Nenapadlo vás delegaci odmítnout?
Nenapadlo. Nezbývalo mi nic jiného než to prostě vzít. Už taky proto, že kdybych se z toho snažil jakkoli vyvléct, na renomé by mi to určitě nepřidalo. A leckdo by si to mohl vykládat po svém.
Nakonec to však v Liberci dobře dopadlo.
Hodně mi pomohli hráči obou mužstev, kteří se i v tak nesmírně exponovaném zápase soustředili především na hru. Taky proto jsem nemusel řešit žádné sporné situace, prostě během utkání takové nepřišly.
A pokud byste měl zmínit svoje nepovedené utkání.
Tak je to to, o kterém se mi už moc mluvit nechce. V zápase Plzeň - Budějovice jsem nejdřív uznal, pak neuznal a nakonec zase uznal gól domácích po Bakošově ruce. Doplatil jsem na chybnou nápovědu asistenta Kociána. Moje chyba, že jsem na něj dal. A obrovská klika, že Plzeň nakonec vyhrála 4:0. Ani nechci pomyslet na to, co by následovalo, kdyby o výsledku rozhodl právě ten Bakošův gól.
Šéfka komise rozhodčích Dagmar Damková vás tehdy potrestala omezením delegace na dva zápasy pro ztrátu osobnosti. Co si o tom myslíte?
Musel jsem to uznat. Já v sobě v ten moment tu rozhodující roli, která mi v zápase logicky náležela, bohužel v dobré víře potlačil.
Které utkání z těch, které jste řídil, bylo nejvíc vyhrocené?
Nejspíš hned to první, co jsem pískal na jaře. Liberec hrál v Teplicích a poprvé po devíti kolech prohrál. Dobře si vzpomínám, jak byl ten zápas z obou stran nervózní a opravdu vyhrocený. Rozdal jsem celkem sedm žlutých karet a pořádně jsem si oddechl, když jsem odpískal konec.
Za poslední soutěžní ročník jistě můžete být spokojený i se svým účinkováním na evropské scéně.
Na podzim jsem si zapískal tři zápasy Ligy mistrů, přátelský zápas Anglie - Švédsko ve Wembley, což byl opravdu fantastický zážitek, na jaře jsem byl delegován na čtyři utkání Evropské ligy, mimo jiné ke čtvrtfinále Valencie - Alkmaar. Takže spokojený samozřejmě jsem.
Nejen v české lize, ale i v předních evropských soutěžích včetně Ligy mistrů fotbalu hodně škodí simulanti, kteří rozhodčím jejich roli značně komplikují. Souhlasíte?
Jistěže souhlasím. Vynalézavost těch simulantů je obdivuhodná a nedivím se, že sudí jim jejich filmové etudy leckdy zbaští. Videozáznam to pak většinou jasně odhalí a rozhodčí, přestože za to nemohou, z toho pak vycházejí jako nazdárkové.
Jaké máte se simulováním zkušenosti vy?
Nějaký takový extrémní případ se mi zatím nestal. Ale je pravda, že image fotbalu tihle výtečníci poškozují. A nemůžu pochopit, že k takovým praktikám se uchylují i velcí hráči z velkých západoevropských klubů.
Měl byste nějaký recept, jak podobné simulování vymýtit?
Já tvrdím, a rozhodně nejsem sám, že kdyby fotbalisti, jimž se po prozkoumání videa simulování evidentně prokáže, dostávali nepodmíněné tresty zastavení činnosti na tři čtyři zápasy, simulovat by se přestalo.
Takže souhlasíte, že například desetitisícové či dvacetitisícové pokuty, které navíc často rády za hráče zaplatí kluby, jsou k ničemu a víceméně k smíchu?
S tím se nedá nesouhlasit. Ano, peněžité tresty v těchto případech opravdu k smíchu jsou.
Jak se připravujete na nadcházející mistrovství Evropy, na něž jste byl v prosinci nominován coby náhradník?
Nedávno jsem byl na speciálním semináři ve Varšavě, který UEFA uspořádala pro všechny zúčastněné sudí. Prošli jsme tam kondičními a teoretickými testy a dostali spoustu informací. Víc se však k šampionátu z pohledu rozhodčích vyjadřovat nesmíme.
Jste mezi čtyřmi náhradníky, kteří budou k utkáním nasazováni jako čtvrtí rozhodčí. Jistě se však pro všechny případy udržujete v kondici.
Trénuju dvakrát až čtyřikrát týdně. Minimálně dvakrát chodím běhat a jednou do posilovny. Píšťalku si s sebou samozřejmě beru, protože člověk nikdy neví. Čtvrtý sudí v případě nutnosti roli hlavního přebírá. Ale už nominace jako náhradníka je pro mě obrovská pocta.
