Do Slavie přišel z Českých Budějovic, získal s ní dva tituly i postup do Ligy mistrů. Pouze si dvakrát odskočil, poprvé do Birminghamu, podruhé do Panionisu Atény. Nyní se vrací do Slavie potřetí, ještě loni na jaře hrával ve Fortuně Düsseldorf bundesligu, po sestupu zůstal i další sezonu a nastupoval ve druhé lize.
Rozhovor vznikl po zápase Slavie se Slovanem Bratislava, který pražský celek prohrál až v penaltovém rozstřelu.
Hrál jste první zápas po půldruhém roce za Slavii. Jak jste svůj návrat vnímal?
Říkám si, že nás čeká hodně práce. Nemůžeme myslet vysoko, ale spíš na to, abychom se stabilizovali. To teď bude ze všeho nejdůležitější. Já se snažil, aby to jakž takž vypadalo, hrál jsem naposled za Slavii na podzim 2012.
Nejspíš zůstanete největší posilou, co si od toho slibujete?
Fotbal je kolektivní hra. kde nezáleží na jednotlivci, ale na tom, jak hraje celé mužstvo. Doufám, nám to půjde. Ve Slavii je hodně dobrých mladých hráčů, doufám, že někteří se prosadí.
Věříte, že se Slavia vzpamatuje a začne zase hrát dobrý fotbal?
Kdybych si to nemyslel, mohl jsem zůstat v Německu. Ale protože si říkám, že propad Slavie nemůže být už horší, jsem tady. Doufám, že o záchranu bojovat nebudeme.
Těšíte se na první zápas v Edenu?
To se teda těším opravdu pořádně. Doufám, že přijde hodně lidí a že je potěšíme. Dobře vím, do čeho jdu.
Věříte tedy, že svého třetího návratu nebudete litovat?
Já doufám, že ne. Slavie není týmem, který by musel hrát každý rok o záchranu, spíš naopak. Jak říkám, tento rok budeme mít na stabilizaci kádru a potom začneme zlobit ty nejlepší.
