Tehdy před více než půldruhým rokem hrála Dukla doma na Julisce v předposledním ligovém kole se Spartou a Lietavova střela znamenala konečnou remízu 1:1. Vedoucí Liberec, který ve stejný den vyhrál v Jablonci, se tak Spartě vzdálil na čtyři body a Letenští měli po nadějích.
"Sparťani tenkrát byli pod obrovským tlakem, šlo jim o titul, kdežto my byli v klidu, takže jsme to tak nebrali. Byli jsme na šestém místě, dvě kola před koncem do pohárů daleko, spadnout jsme už nemohli. Jak říkám, klídek," vzpomíná třicetiletý útočník, jenž mezi fotbalové klokany přichází z Olomouce.
Takže váš nejslavnější gól tahle trefa není?
Kdepak. Na ten nejslavnější si dobře vzpomínám, dal jsem ho za Žilinu na stadionu Hajduku Split v odvetě třetího předkola Evropské ligy. Doma jsme remizovali 1:1 a v Chorvatsku jsme vyhráli 1:0 právě mou brankou. Bohužel, ve čtvrtém předkole jsme pak vypadli s Partizanem Bělehrad.
Proč jste vůbec v létě 2012 odešel z Dukly do druholigové ukrajinské Poltavy?
Z hostování na Julisce jsem se musel vrátit do Žiliny a její majitel měl chtěl prodat. A Poltava asi nabídla víc, než byly možnosti Dukly, takže jsem skončil na Ukrajině.
Do Bohemians 1905 přicházíte po nevydařeném loňském jaru v Trnavě a po neslavném podzimu v Olomouci. Můžete stručně přiblížit, proč vám to loni nevyšlo?
Do Trnavy jsem z ukrajinské Poltavy přišel s obrovským očekáváním celého mého okolí. Každý byl přesvědčený, že budu dávat gól za gólem, ale bohužel, netrefil jsem se ani jednou. A z osmi zápasů jsem asi jen čtyřikrát nastoupil v základu, moc velkou důvěru od trenéra jsem neměl. S podobnými nadějemi jsem pak v létě přišel do Olomouce. Až do domácí prohry s Jabloncem jsem nastupoval v základní sestavě, ale dal jsem jen dva góly. V dalším zápase v Plzni jsem jen střídal, dostal jsem čtvrtou žlutou kartu, v útoku se pak chytil Martin Doležal a já to pak sbíral už jen po minutách.
A nakonec jste předčasně ukončil smlouvu...
Já tu Olomouc za špatné angažmá nepovažuju, ale za ukončením smlouvy byly podle olomouckého vedení finanční důvody. Měl jsem hodně dobrý kontrakt a byl jsem prý pro klub moc drahý.
Jaké osobní cíle máte nyní v Bohemians?
Osobní cíle, to je těžké. Fotbal je přece kolektivní sport. Samozřejmě bych chtěl dát co nejvíc gólů, ale přesný počet, to si nikdy neříkám. Zkrátka bych byl rád, aby tohle moje současné angažmá nebylo zbytečné, aby z mých výkonů a doufám, že i gólů, profitoval klub.
Během vašeho posledního pražského jara v dresu Dukly jste skóroval pětkrát. Věříte, že tuhle bilanci překonáte?
Zase mě někam tlačíte. Samozřejmě, že by se mi líbilo, kdyby těch gólů bylo víc. Ale každopádně by jich mělo být víc než loni, kdy jsem se za Trnavu netrefil ani jednou a za Olomouc jen dvakrát.
Za Bohemians jste zatím nastoupil v šesti přípravných zápasech a trefil se čtyřikrát. Co vám to signalizuje?
S touhle otázkou za mnou přijďte, až se čtyřikrát trefím v lize.
Jaké první dojmy máte z nového mužstva a z nových spoluhráčů?
Jen ty nejlepší. Jak z tréninků, tak ze zápasů. Vůbec mi nejde do hlavy, jak tenhle tým může být v tabulce poslední. Podle mě je to mužstvo na postavení někde kolem desátého místa.
Ve druhém jarním kole hrají Bohemians v sobotu 1. března doma se Spartou, o níž jsme se už zmiňovali. Jak tenhle zápas vnímáte?
Samozřejmě to registruju, ale těžkou hlavu si z toho nedělám. Rozdíl od zápasu, který jsem hrál proti Spartě naposled, bude v tom, že tentokrát budou pod tlakem obě mužstva. Spartě jde zase o titul, Bohemce o záchranu. Tipovat, jak to dopadne, nebudu. Ale necítíme se poražení předem a v naší situaci bychom byli rádi za bod.
