Loni skóroval devětkrát, za polovinu letošního ročníku už stihl šest branek, a má tak šanci zaútočit na šest let starý osobní dvanáctigólový rekord ze Sparty.
"K úplné spokojnosti mi teď chybí, kdybych vstřelil o dva góly víc a Slovácko mělo o čtyři body víc ze zápasů v Českých Budějovicích a s Hradcem Králové, které skončily jen remízou," uvažuje čtyřiatřicetiletý Došek.
Co bylo nejdůležitější pro úspěšně zvládnutý podzim?
Když se tak ohlížím, tak asi změna trenéra, ta nás nakopla. Začali jsme pak hrát na dva útočníky, což přineslo výsledky. Důležitý byl hned první zápas pod trenérem Habancem proti Teplicím, ve kterém jsme prohrávali, ale ukázali jsme vůli a výsledek jsme otočili.
Pokud byste současné umístění udrželi, byl byste spokojený?
Asi jo. Od pátého místa je liga strašně vyrovnaná. I když máme dvacet bodů a jsme osmí, zachránění určitě nejsme. Jaro bude náročné. Pro zajímavost ligy je sice současná podoba tabulky dobrá, ale zároveň by to chtělo, aby aspoň nějaký tým zaostával. Byl by větší klid.
Vyhovuje vám, že už neplníte roli útočníka, na kterého míří všechny balony?
Ani předtím jsem nebyl braný za nějakého spasitele, ale pro útočníka je lepší, když není vepředu sám. Dřív ke mně často létaly balony na náhodu a já měl na zádech dva stopery, kteří si se mnou poradili. Teď musí být obránci víc na špičkách, navíc nejsme vepředu dvě věže, ale je vedle mě Kovář, Kerbr nebo Lukáš, což jsou běhavější hráči.
Většinu podzimu jste hrál ve dvojici s devatenáctiletým Mariánem Kovářem. Potvrdil už pověst velkého talentu?
Je to šikovný fotbalista. I když je vidět, že je mladý a není tolik vyhraný, některé momenty má dobré. Hlavně kličky. Jestli na sobě bude makat, může to dotáhnout daleko.
Kovář se v létě stane hráčem Jablonce, vás to jinam netáhne?
Smlouvu mám na rok a půl a jsem ve Slovácku maximálně spokojený. Když budu zdravý a bude všechno v pohodě, už bych nerad chodil jinam. Máme totiž dobrou partu a hrajeme teď i dobrý fotbal.
Ve 34 letech jste tahounem útoku, obranu drží ještě o dva roky starší Jan Trousil. Těší vás, že působením ve Slovácku zase ukazujete kvalitu, i když vám někteří nevěřili?
Kvůli tomu nás do týmu brali. V důležitých momentech je vždycky zodpovědnost hlavně na starších, mladší kluci se od nás můžou učit.
Po posledním podzimním zápase jste prohlásil, že už jste rád za přestávku. Pozorujete na sobě vyšší věk?
Samozřejmě, je to čím dál horší, dva tři dny po zápase jsou vždycky náročné. Pamatuju si, že v Brně jsem jako dvacetiletý vůbec nechápal řeči starých, jak jsou dobití. Teď už jim rozumím. Ale zdravotně jsem v pohodě, to je hlavní.
