Lehce to připomíná televizní reklamu, kdy mladíkovi s porouchaným autem v poušti přispěchají na pomoc polonahé dívky a na obrazovce je vyčíslena mizivá pravděpodobnost toho, že se to opravdu může přihodit. Že fotbalový Liberec získá titul? Na to by bylo před sezonou hodně malé procento. A že ho získá s osmatrřicetiletým Janů v sestavě?
Procentuální šance by klidně mohla začínat nulou. "Ani já to nečekal," usmívá se nejstarší fotbalista hrající pravidelně ligu, který v minulé sezoně hostoval v padajícím Ústí nad Labem a před tou nynější vedení Liberce váhalo, zda mu dá smlouvu.
Upřímně: když jste byl poslán do Ústí, neuvažoval jste, zda s vrcholovým fotbalem neseknout?
Vůbec mě to nenapadlo, na nic podobného jsem nemyslel. V Liberci chtěli, ať hrají mladí, v pořádku, tak jsem šel. Jsem pozitivní člověk, a dokud mě bude fotbal bavit, rád ho budu hrát. A byl jsem vděčný za Ústí, které by se podle mě zachránilo, kdyby nemuselo hrát domácí zápasy v Teplicích.
Zato v Liberci teď hrajete o titul.
Doufám, ale chytřejší budeme za pár dnů. A že se změnila má pozice? Už minulý trenér Rada chtěl v týmu nás starší, a když ho vystřídal Jarda Šilhavý, nezdála se mu práce defenzivy. A tak mi před třetím kolem povídá: Co bys řekl tomu, kdybys šel do středu zálohy? Já na to: Ale jo, dej mě tam, hrával jsem tam, takže žádný problém. A od té doby to se mnou v sestavě funguje, začali jsme vyhrávat. Jsem za tuhle šanci moc vděčný, nepomyslel bych, že si ještě zahraju o další titul.
Byl by pro vás vzhledem k věku ten nejcennější?
Nejcennější byl první v roce 2002, něco neuvěřitelného. Ale jestli je titul třetí, čtvrtý, pátý... Pokaždé je krásný, pro mě tím spíš, že by přišel skoro na konci kariéry. To, že bych jako nejstarší zdvihl pohár, ale moc nevnímám. Nikde jsem ani nezjišťoval, zda nebudu úplně nejstarší hráč, co kdy titul získal. Všechny nás teď zajímají jen poslední tři kola.
Uhrajete-li v nich 4 body, budete mít 65, což má podle vašeho nedávného propočtu k titulu stačit.
Snad budu mít pravdu. Znamená to jednou vyhrát, jednou remizovat, ale uvidíme, jak si povedou pronásledovatelé. S těmi 65 body jsem to řekl, tak už to tak nechám, jinak ale v Liberci nepočítáme. Hostíme nebezpečné Slovácko, které má v každém zápase spoustu šancí, jen je neproměňuje, pak hrajeme v Jablonci a máme Plzeň... Víme ale, že všechno držíme ve svých rukou.
Překvapuje vás, když jste před jarem ztráceli na Spartu pět bodů?
Překvapeni jsme ztrátami Sparty a Plzně: mají kvalitní kádry a oni si určitě mysleli, že budou mít víc bodů. My ale vyhráli hodně zápasů, zvlášť se nám daří venku, nastříleli jsme nejvíc gólů ze všech, takže jsme v čele zaslouženě. Tedy zaslouženě po sedmadvaceti kolech. Musíme jich zvládnout třicet.
Před prvním titulem jste závěr málem nezvládli. Je to varování?
Je, mluvíme o tom. I když já i tehdy věřil, že to zvládneme, a není důvod nevěřit nyní. Nemá cenu být z něčeho špatný. Tenkrát jsem tři kola před koncem říkal trenéru Csaplárovi, že nám bude stačit bod. On si klepal na čelo, ale bod nám fakt stačil. Ať se to zase klidně povede i takhle, i když jistější bude bodovat.
A jak to s vámi bude po sezoně?
Teď není nálada ani čas to řešit, s nikým jsem nejednal, ale určitě bych rád zůstal. A kdyby to nešlo, poohlédl bych se jinde, třeba po nějakém hostování. Chci hrát dál.
Nejlíp s Libercem Ligu mistrů, ne?
To je velký sen! V Liberci jsem patnáct let, mám dva tituly a český pohár, zahrál jsem si čtvrtfinále Poháru UEFA, Liga mistrů nám v předkole dvakrát utekla o gól. Dočkat se jí teď, to by byl v mém případě skoro zázrak.
