Když detailně vysvětluje své představy, doplňuje je gestikulací rukama, k tomu se občas zhoupne na židli. Z Josefa Dufka nevyprchalo velké zaujetí pro mladoboleslavský fotbal ani na začátku druhé desetiletky v první lize.
„My nechceme být opakovaně třetí až pátí, podle toho, jak to vyjde směrem k nasazení do evropských pohárů. My chceme konkurovat nejlepším, aby tu nebyla jen tři mužstva. To je pak hodně jednotvárné i pro fanoušky,“ říká prezident klubu.
Jaké kroky k tomu vedly v roce 2014?
Rozdělil bych ho na dvě fáze. S novým trenérem Jarolímem jsme šli do jara s vědomím, že se budeme prát o evropské poháry, dokud to půjde. Tím se zmenšoval prostor zabudovávat nové hráče. Prostě na to nebyl čas. Podařilo se nám splnit cíl třetím místem v lize, což beru jako velký úspěch, protože od roku 2007 jsme mezi třemi nejlepšími chyběli.
A v létě jste udělali v týmu průvan, jaký se jen tak nevidí.
Cítili jsme, že nejde řešit situaci v kádru z půlroku na další půlrok, a dali jsme si za cíl charakterovou a sportovní restrukturalizaci týmu, aby měl výhled na další léta. Zároveň jsme si uvědomovali, že to nebude snadné z hlediska líbivosti hry.
Vyšly změny podle vašich představ?
Podzimu jsem se bál, to přiznávám. Stabilizace týmu teprve začínala, navíc nás čekaly evropské poháry, takže se kvůli větší frekvenci zápasů projevoval únavový faktor. Jednoznačně jsme měli vyhrát v Českých Budějovicích, doma nad Duklou a bodovat v Ostravě a v Jablonci. Jsem však spokojený, že jsme na podzim s jistotou skončili na čtvrtém místě. Víte, co je důležité?
Povídejte.
Před sezonou 2013/2014 bylo mužstvo konsolidovanější, připravenější. Byli v něm David Jarolím nebo Jiří Štajner, ale teď jsme na podzim za 16 zápasů získali stejně bodů jako s tím zkušenějším týmem o rok dříve. Oddělilo se zrno od plev a máme nakročeno k další stabilizaci.
Jak si ji představujete?
Hráči, kteří v létě přišli, ukazují kvalitu. Aleš Hruška, Jakub Navrátil, Jirka Skalák, Michal Ďuriš a Tomáš Wágner, to jsou všichni kvalitní hráči. Navíc máme pod kontrolou jejich případný delší kontrakt v Boleslavi. Nechceme dělat zásadní změny, ale dokážu si představit dva nové hráče.
Podzimní statistiky Mladé Boleslavi
Které?
Chybějí nám levonozí hráči, proto jsme získali Matěje Končala z Plzně. Je to hráč s mimořádnou perspektivou. Ten druhý případ snad vyřešíme do konce roku.
Zmínil jste podzimní opory. Většinu z nich však spojuje to, že jsou v Boleslavi pouze na hostování. Je ve vašich možnostech uplatnit všechny opce?
Nejsem si jistý, ale stát se může leccos. Vyjednáváme s různými partnery a subjekty mimo dosavadní podporu klubu. Jsem velmi rád, že jsme se nemýlili jak ve výkonnostních aspektech, tak charakterových. Všichni ti kluci jsou kvalitní sportovci, ale především jejich morálně vlastnosti jsou nadstandardní. Když se tým dobře poskládá, mohou v něm být třeba i o něco horší hráči, kteří se jinde cítí trošku odložení, ale morálka dohromady může udělat nadstandard i ve srovnání s kluby, které mají jednou takový rozpočet. Není náhoda, že Michal Ďuriš je v kádru slovenské reprezentace, Jirka Skalák v jedenadvacítce a Aleš Hruška v širším kádru českého národního týmu.
V minulosti proudilo do Mladé Boleslavi hodně hráčů z Bosny, teď volíte francouzskou cestu. Proč?
Je to kombinace několika věcí. Český fotbal je založený vyloženě na atletičnosti a fyzičnosti, takže ho chceme zkoušet okořenit fotbalovými přednostmi hráčů z ciziny. Snažíme se, aby sem ti kluci přicházeli co nejdřív. Nejviditelnější je A tým, ale my máme několik chlapců i v juniorce a dorostu. Když vyslovím jméno Malpon, který se jednou dvakrát objevil v lize na lavičce, nikomu to dneska nic neřekne. Ale dejme těm klukům rok až dva. Trenér Jarolím umí perfektně francouzsky, takže pro ty kluky je to dobrá vstupenka do boleslavského prostředí.
Zmiňujete trenéra. Když Slovan Bratislava během podzimu propustil Františka Straku, vysněným nástupcem byl Karel Jarolím. Jak blízko bylo k jeho odchodu?
Já dostávám podobné informace pomalu od prvního týdne, co tu pracuje. Pan Jarolím tu má smlouvu na dva a půl roku, ze které teď uplynul rok, a jdeme krok po kroku. Máme před sebou třetí půlrok. Nikdy nikdo s nikým oficiálně nejednal.
Boleslavský Mickaël Tavares (vlevo) a jablonecký Daniel Silva Rossi v souboji o balón v ligovém utkání
A neoficiálně? Předpokládám, že jste se na to trenéra ptal.
Řeknu to takhle: v Čechách dlouhodobě vidím tři až čtyři trenéry, kteří jsou schopní pracovat na nejvyšší úrovni. Trenér Jarolím mezi ně patří, vždy jsem ho měl v hlavě vysněného při těch nejsvětlejších okamžicích. Tihle trenéři zkrátka jsou oslovovaní a budou, ale nezaznamenal jsem jakýkoliv náznak, že by se něco mělo měnit.
Takže můžete pokračovat ve své vizi.
Děláme všechno pro to, abychom od léta 2015 byli schopní konkurovat. Nikoliv z hlediska rozpočtu, protože Sparta, Plzeň i Jablonec jsou dál, ale určitě budeme mít konkurenceschopné mužstvo i v soubojích s těmito týmy. Podívejte se na podzim. S Plzní jsme nepropadli, ale byl to atypický zápas. Na Spartě jsme prohráli 0:1 a v Jablonci také. Ale se sestavou, která ještě není úplně podle našich představ. To je pro nás výzva. V létě už bychom do týmu nechtěli vůbec sahat, měli bychom být připravení po všech stránkách.
Jaký význam přikládáte boji o titul v juniorské lize, kterou po podzimu vedete?
To umístění hovoří za vše. Stojí za ním kvalitní práce trenéra Pechance, který se dlouhodobě zabývá spoluprací a problematikou mezi áčkem a juniorkou. Byl bych rád, kdyby se jeho týmu jarní část povedla jako ta podzimní. Jednoznačným cílem je titul. Navazujeme jen na to, co dokázaly ročníky 1994 a 1995 před dvěma lety, když vyhrály dorosteneckou ligu. Ti stejní hráči jsou teď nosným základem juniorského týmu. Výbornou práci odvádějí i další trenéři u mládeže. Podívejte, Lukáš Hůlka už je dnes pevnou součástí základní sestavy áčka, v důležitém utkání proti Slovácku ukázal Dan Geissler, že s ním můžeme počítat. Hidajet Hankič patří mezi nejtalentovanější brankáře ročníku 1994 v téhle republice. Blízko do základní sestavy má i Adam Pajer. Hráči cítí, že přes juniorku vede cesta do ligy.
Co si slibujete od Davida Jarolíma jakožto nového sportovního ředitele?
Přáli jsme si, aby se David ještě vrátil na hřiště, ale zdraví mu to neumožňuje. Od srpna se mnou naplno spolupracuje. Teď došlo k zoficiálnění jeho vizitky, ale to není o tom, že ji někde bude nosit. Práce už je za ním vidět. Když na podzim přicházel Mickael Tavares, David byl lídrem jednání.
Teď bude šéfovat i svému otci. Bude to klapat?
Absolutně o to nemám obavu. Máme to osahané, na podzim jsme absolvovali několik společných porad a hodnocení. Oba jsou to inteligentní lidi po všech stránkách, profesionálové a respektují kvalitu toho druhého, i když je to vztah syn-otec. Cítím, že táta bere Davidovy názory, velmi o nich přemýšlí. A důležité je, že to funguje i naopak. Musím říct, že jsem kolem sebe dlouho neměl takového profesionála s buldočí povahou, jakou teď ukazuje David i ve funkcionařině. Hrozně ho chytla. Je to člověk, který do takového zaběhlého českého rybníku zanese svěží vánek.
