A zatímco své tehdejší já hodnotí jako vyjukaného zelenáče, který byl nejradši, když se mu míč obloukem vyhýbal, teď je klíčovým hráčem Slovácka. Táhne obranu, coby kapitán velí celému týmu a na podzim navíc třikrát skóroval.
"Až uvidím, že jsem na hřišti k ničemu, skončím," říká v šestatřiceti letech nejstarší člen Slovácka, který však byl na podzim také jasně nejlepším hráčem týmu.
Jak jste spokojený s podzimní částí ligy?
Zhruba jsme splnili to, co jsme měli. Máme dobrý bodový základ pro jaro. Ale úplně spokojený nejsem, protože jsme na začátku sezony úplně vypadli z role, v prvních třech kolech jsme nebyli důstojným soupeřem. To nás srazilo hodně na zem, nakopli jsme se pak až druhým poločasem na Dukle. Zaplať pánbů, že jsme tam ze stavu 0:2 vybojovali remízu. Pak přišel nový trenér Habanec, dostal do kabiny nový impulz, každý se chtěl ukázat. Najednou jsme začali hrát jiný fotbal, který nám přinesl body, a určitý elán jsme drželi až do konce podzimu.
Osmé místo nakonec hodnotíte pozitivně?
Měli jsme sílu na to získat o tři čtyři body navíc. Ale kdyby nám někdo po domácím výprasku ve třetím kole od Sparty (1:4) řekl, že za podzim i tak uděláme dvacet bodů, asi by tomu v tehdejším rozpoložení nikdo nevěřil. Z tohoto pohledu můžeme být spokojeni.
Na slavnostním zakončení roku, které ve čtvrtek Slovácko pro několik set svých hráčů pořádalo, jste byl vyhlášen nejlepším letošním fotbalistou ligového týmu. Můžete být teda spokojený i sám se sebou?
Tak to nikdy neberu. V každé sezoně si vážím toho, že můžu ligu hrát, a chci být co nejplatnější pro mužstvo. A pokud nastoupím do zápasu, chci patřit ze všech osmi obránců na hřišti k těm nejlepším. Chci se vyvarovat chyb, být platný při standardkách a pomoct našemu gólmanovi, aby nedostal gól, a my jako mužstvo jsme vyhráli. Kluci jsou ochotní přijmout mé rady a výtky, v obraně nám to teď šlape a pak jsem vidět i já.
S obranou jste spokojený. Jak hodnotíte hru směrem dopředu?
Mrzí mě, že nejsme schopni být produktivnější směrem dopředu. Hra teď měla hlavu a patu, kluci se do šancí dostávali, ale když Došan (útočník Došek) gól nedá, málokdo z útočníků se k němu přidá. Potřebujeme na hrotu ještě jednoho kluka, který za sezonu bude schopný dát sedm osm gólů. Pak věřím, že se nebudeme jen bavit, jestli máme po podzimu pět bodů od sestupu, ale spíš budeme uvažovat, jestli se do konce jara nemůžeme dotáhnout na úplnou špičku.
Vy jste za podzim vstřelil tři branky, což je na stopera vysoké číslo. Bylo to právě tím, že útočníci tolik gólů nedali?
Já jsem se při standardkách dostával do šancí i dřív, že góly přišly právě teď, to bylo spíš otázkou štěstí. Problém je, že při prvním centru po standardce si na mě i Došana obránci dávají pozor, visí na nás. Góly, které jsem teď dal, byly většinou po druhotné akci, míč se odrazí a hráč, který mě hlídá, už není tak pozorný. Ale vím, že jsem placený hlavně za to, že góly nebudeme dostávat, od jejich střílení jsou na hřišti jiní. A já jsem spokojený s tím, co jsme předvedli od 4. kola. Jedenáct inkasovaných gólů za dvanáct kol je slušných. Nejsem ale spokojený s prvními třemi zápasy, kdy jsme dostali taky deset branek.
Baví vás to na hrotu, kam se občas vysouváte?
Když se mi třeba podaří vypíchnout soupeři míč, tak rád do útoku naběhnu. A když ke konci zápasu prohráváme, tak na trenéra jenom mávnu a jdu dopředu. Ale stejně mámpořád v hlavě, že musím okamžitě pelášit dozadu.
Čím to je, že i přes váš vyšší věk a vzrostlejší tělo vám málokterý útočník uteče?
Snažím se v zápase co nejmíň faulovat, protože vím, že každý faul před bránou pro nás bude znamenat nebezpečí. Na hráče dorážím, ale snažím se, aby to faul nebyl. Když se na hráče připravuju, dívám se, jak jsou rychlí, protože pokud si sprinter pokopne balon a vy ho trefíte, hned máte žlutou. Tomu chci předcházet tím, že jsem hráčům za zadkem, pak mi neutečou.
Ve slováckém týmu jste působil imezi lety 1998 a 2002. Byl jste tehdy jiný?
Určitě. Přišel jsem, když tehdejší Synot pod panem Komňackým postupoval do první ligy. V té době jsem byl vyjukaný mladý kluk. Dodnes si vzpomínám na svůj první ligový zápas proti Spartě, za kterou hráli Lokvenc, Rosický, Jirka Novotný, Kouba. Byl jsem druhořadým hráčem, dělníkem pole, který šel jen splnit to, co mu trenér řekl, odkopnout balon, byl nejradši, když se k němu vůbec nedostal, a bál se něco udělat, na někoho zařvat.
Do Slovácka jste loni přišel ve stejnou dobu s útočníkem Liborem Doškem. Jemu bylo třiatřicet let, vám pětatřicet. Někteří vám nevěřili, berete jako satisfakci, jak se vám daří?
Neberu to jako satisfakci. Byli jsme s Tomášem Poláchem z Brna vyhozeni, ale věděl jsem, že za tím byly jiné důvody a na ligu mám. Už je to dávno za náma. Odešli jsme na Slovensko, abychom půl roku měli kde hrát. Ozvalo se mi Slovácko a ani minutu jsem nepřemýšlel, že bych neměl přijít.
Smlouvu máte ještě na dva roky. Už tušíte, co vás bude čekat pak?
Až mi bude smlouva končit, bude mi osmatřicet let. Uvidíme, jaká bude moje výkonnost, jestli o mě budou trenéři dál stát, jestli budu v pohodě zdravotně. Hlavním kritériem bude můj pocit na hřišti. Když uvidím, že tam jsem k ničemu, nejsem schopný vyhrát jediný souboj a každý mi utíká, nebude mít cenu dál hrát, nahradí mě mladší. Ale nedám jim nic zadarmo, budu se prát, dokud to půjde.
Teď se cítíte na hřišti jak?
Ligu jsem začal hrát pravidelně až v osmadvaceti letech a mám pocit, že díky tomu nejsem tak opotřebovaný. Každý zápas si užívám a chci ligu hrát co nejdéle, protože mě fotbal baví, baví mě atmosféra na stadionech. Ve fotbale se každopádně budu chtít pohybovat i dál, uvidím, co se naskytne. Mám jedničkovou trenérskou licenci, takže můžu trénovat až po třetí ligu. Chtěl bych si dodělat i profilicenci, ale s fotbalovou kariérou se to dá těžko skloubit.
Jaké si ve Slovácku dáváte cíle pro jarní pokračování ročníku?
Vždycky říkám, že pokud přežijete v poháru zimu, může se už stát cokoliv. Prvotní cíl jsme zvládli, jsme mezi nejlepší osmičkou a čeká nás dvojzápas s Mladou Boleslaví. Určitě to bude jeden z vrcholů jara. Zároveň jsme loni v lize nasbírali 41 bodů, tak chci, abychom letos zvládli víc. Věřím, že mančaft bude ještě nějak doplněný, a pokud vzroste síla lavičky, můžeme se pohybovat mezi pátým a sedmým místem, o tom jsem přesvědčený.
