Na druhé straně planety působí od loňského jara. Necelý rok v Austrálii nepřinesl Strakovi jen život v nádherné zemi.
Má za sebou neúspěšné výsledky, před měsícem si prošel katastrofálními povodněmi a naposled v noci na čtvrtek se v severovýchodní části země nad městem Townsville, kde bydlí a trénuje, přehnal ničivý cyklón, který měl nebezpečí nejvyššího stupně.
Zatím nejsou hlášeny oběti na životech, místní úřady však stále nemají spojení s některými oblasti Queenslandu.
"Nechci říkat, že jsem se podruhé narodil, ale o život nám šlo. Teď sedím v bytě, probíráme to s přáteli a jsme šťastní, že žijeme," líčil do telefonu.
Co se u vás přesně stalo?
To nejde popsat, to si nedovedete představit.
Zkuste to.
Cyklón o velikosti České republiky, dlouhý pět set kilometrů, jádro přes sto kilometrů, rychlost až tři sta dvacet kilometrů. To prostě nemáte šanci. Jste nitka uprostřed přírody a jen čekáte, jestli budete mít štěstí a přežijete. Do toho blízký oceán. Když v televizi sledujete katastrofický film, to je oáza proti tomu, co se tady dělo. Znáte tu písničku od AC/DC Highway to hell? Připadal jsem si, jak na cestě do pekla.
Co jste dělal, než cyklón přišel?
Museli jsme sledovat televizi, kde pořád mluvil guvernér Queenslandu a náčelník policie. Říkali nám, co máme dělat, když se stane tohle a tohle. Místní jsou otrlí, znají to, nic je jen tak nepřekvapí. Ale pro nás Evropany...
V. Lavička, trenér Sydney"Franta mi psal, že nikdy nic takového nezažil a doufá, že nic podobného už nezažije." |
Jak to tedy Evropané prožívají?
Přepadne vás panika, strach, obavy. Přemýšlíte, co se může dít, neznáte to. Teď se to na vás řítí, oni vás pořád varují. Opravdu to není nic příjemného.
Co jste konkrétně vy musel udělat?
Vzal jsem k sobě kamaráda Jardu, který v Austrálii žije třicet let a nemá tak bytelný barák. Doteď nevíme, jak jeho dům dopadl. Museli jsme si udělat zásoby jídla a pitné vody.
Kde jste řádění živlu přežil?
V bytě. Jsme v domě, který má masivní stěny, je to držák. Řekli nám, že v tomhle bytě máme šanci to přežít. Ale zase jsme blízko moře, od kterého taky hrozilo velké nebezpečí. Sledovali jsme hladinu a kdyby se dramaticky zvedla, museli bychom do sedmého patra. To jsme byli s lidmi domluvení. Já bydlím v dolních patrech.
Díval jste z okna? Jak to venku vypadalo?
To jsme museli už kvůli moři. Naštěstí je tady přístav a navíc těsně před ním ještě ostrov, o který se ty obrovské vlny roztříštily. K nám na pobřeží dorazily už jen šestimetrové, jinak hlásily, že byly až patnáctimetrové. Kdyby přišly až k nám, tak je náš byt pod vodou. Jinak pořád slyšíte obrovské rány. Ptáte se, je to u vás, nebo ne?
Když to skončilo, měl jste konečně klid?
S kamarádem jsme se šli podívat na centrální pláž, to je srdce Townswille. Kavárny, promenády, obchody. Nezůstalo tam nic, prostě konec světa. Všechno pohltilo moře. Nikde nejsou ani palmy, stromy, silnice. Místo nich je jen písek.
A elektřina?
Je prognóza, že nepůjde deset dní. Ale samozřejmě na některých místech to mohou dát do pořádku dřív. Když budu mít to štěstí, známým pomůžu třeba tím, že jim u nás do ledničky dám potraviny.
Co budete dělat jako trenér? Australská liga pokračuje, vám zbývají dva zápasy, i když ten nejbližší kvůli cyklónu odložili.
Nejdřív telefonem obvolám hráče, vedení. Jak to s nimi vypadá. Doufám, že všichni přežili. To je nejdůležitější. Ale nebavme se o fotbale, ten je teď vedlejší.
Ale jste tam jako fotbalový trenér, je to vaše práce.
Nevím, jak dopadl stadion. Nevíme, kdy tam půjde elektrika, abychom mohli trénovat. Ten nejbližší zápas s Brisbane nám odložili. Nejspíš ho budeme muset odehrát na neutrálním hřišti v Goald Coast a poslední utkání máme ve Wellingtonu na Novém Zélandu.
A co bude s vámi potom?
Všichni tady pracujeme na tom, aby klub dostal licenci i na další ročník. A když se to podaří, je zájem, abych pokračoval.
I přesto, že jste beznadějně poslední a před pár dny jste utrpěli rekordní debakl 1:8?
Všichni věděli, že s tímhle mužstvem nemáme šanci uspět. V kádru jsou hlavně mladí kluci, kteří na takové úrovni nikdy nehráli. Pro další sezonu jsem optimista. Naši hráči udělali pokrok, nasbírali zkušenosti. A přijít by měly i posily.
A vy chcete po zážitku s cyklónem zůstat?
Nebojím se. Místní říkali, že cyklóny, vichřice, to je tady pořád, i když tenhle byl prý nejhorší za posledních několik let.