Před několika dny zemřela na plicní embolii nadějná volejbalistka. Nehrklo ve vás, že je to stejná choroba, s jakou jste se léčil vy?
To ani ne, já přece vím, co tahle nemoc znamená a jaký může být její průběh. Tu smutnou událost jsem samozřejmě zaregistroval. Je smůla, že se na to u té hráčky nepřišlo dřív.
Bude vám 37 let. Čeká vás poslední půlrok v lize?
Já doufám, že ne. Ještě bych chtěl příští sezonu hrát.
Říkal jste, že jste měl dva měsíce dovolenou. Nepřibral jste za tu dobu?
Hodně dlouho jsem nemohl nic dělat, takže váha šla trochu nahoru, ale to jsem hned shodil. Já s tloustnutím problém nemám. Normálně bych přes Vánoce nepřibral nic.
O co může Liberec reálně na jaře hrát?
Na titul už to asi nebude, ztráta je hodně velká. Máme těžký start, tak uvidíme, jak se nám to povede. Je potřeba dobře vstoupit do jara, ať se nemusíme koukat dolů, a už se pomalu připravovat na další sezonu. Taky se chceme zkusit poprat se v českém poháru, odkud by mohla vést cesta do Evropy.
Jak se tým vyrovná s odchodem klíčového záložníka Lukáše Váchy?
Přišli nějací hráči a myslím, že se s tím vypořádáme. Takhle to je prostě v Liberci nastavené: nikomu se nebrání odejít za lepším. Vždycky se s tím ale musí počítat dopředu, i když tomu tak v minulosti příliš nebylo.
Do funkce sportovního ředitele povýšil váš bývalý spoluhráč Jan Nezmar. Co tomu říkáte?
Doufám, že to bude ku prospěchu věci. Předtím to v Liberci v tomhle ohledu spíš nefungovalo a věřím, že teď to bude mít nějaký řád.
Kde vidíte příčinu, proč se Liberec po zisku titulu tak propadl?
Asi v tom, že jsme vloni v létě dělali hurá nákupy hráčů a tým si nesedl dohromady.
A teď to bude lepší?
Asi jo. Teď už je tady Honza Nezmar, který by takové věci snad odfiltroval.
