Pak šel do Polska, loni v létě se po dlouhém zranění vrátil do Olomouce a gólový instinkt vyšuměl. Teď po něm sáhl Jablonec a v klubu věří v jeho útočný „restart“. Hubník je totiž mužem, který má ve druhém týmu prvoligové tabulky nahradit hvězdného kanonýra Lafatu.
"Samozřejmě jsem útočník a musím dávat góly, ale nahradit Lafatu snad ani nejde, je to už dlouhodobě výjimečný střelec. Budu hrát fotbal nejlíp jak umím a moc chci pomoct Jablonci v boji o evropské poháry," přeje si 29 letý Michal Hubník, který nasbíral i čtyři starty v českém národním týmu.
Váš přestup z Olomouce byl bleskový, jak dlouho jste přemýšlel?
No, bylo to hodně rychlé. Nabídka od Jablonce přišla o víkendu, dostal jsem chvilku na rozmyšlenou, ale nakonec jsem vlastně vůbec neváhal a tuhle možnost jsem vzal. Jsem rád, že to bylo hotové hned, než aby se to nějak táhlo.
Před třemi týdny přišel do Jablonce z Olomouce i váš dlouholetý parťák Brazilec Daniel Rossi, radil jste se s ním?
Vůbec ne, ani jsem mu nevolal, protože to bylo fakt tak rychlé, že jsem to ani nestíhal. Ale jsem rád, že Dan je tady taky, protože někoho aspoň znám víc. Ale ani ostatní kluci nejsou pro mě z ligových zápasů cizí, to je v pohodě.
Jak hodnotíte váš olomoucký podzim, kdy jste se střelecky ani jednou neprosadil?
Na začátku jsem se cítil po tom zranění achilovky dobře, prvotní cíl dostat se zase pořádně do tréninku a do zápasů jsem splnil. V úvodu sezony jsem nastupoval v základní sestavě, odehrál jsem asi deset zápasů, šancí jsem měl spoustu, ale chybělo mi to hlavní. Góly.
A co závěr podzimu?
Potom to začal trenér Pivarník točit, do ofenzivy nás tam bylo strašně moc. Někteří kluci se gólem nebo aspoň asistencí chytili, tak už složení sestavy tak nerotovalo jako na začátku a já už jsem se do hry skoro nedostal.
S jakými osobními ambicemi jste přišel do Jablonce, berete přestup jako váš nový start?
Samozřejmě jsem útočník a musím dávat góly, ale jako nějaké osobní nastartování angažmá v Jablonci neberu. Budu hrát fotbal tak, jak umím a moc chci pomoct Jablonci v boji o evropské poháry. To je můj hlavní cíl i celého Jablonce.
O poháry jste hrál už na podzim za Olomouc...
...no, časy se mění. Jsem rád, že můžu hrát o špičku první ligy vlastně celou sezonu, i když v různých klubech.
Jablonec dal hlavně díky třinácti gólům Davida Lafaty na podzim nejvíc gólů v lize. Teď se čeká, že byste ho měl nahradit. Bude to velký tlak?
Já jsem Davida Lafatu nepřišel nahradit, je to už dlouhodobě výjimečný střelec. Ani to snad nejde. Jsme sice oba útočníci, ale máme podle mě odlišný styl hry a jsme typologicky jiní. Ale udělám maximum, abych byl Jablonci platný, když mi nabídl přestup.
I Olomouc vyznává ofenzivní styl, je pro vás výhoda, že jdete do stejně laděného mužstva?
Už v prvním přípravném zápase za Jablonec jsem poznal, že tady jsou ve hře dopředu hodně podobné typy jako byly v Olomouci. Ten fotbal je v podstatě úplně stejný, z toho mám radost.
Vraťme se ještě na podzim 2010, kdy jste v olomouckém týmu gólově zazářil. Jak se vám dařilo dál?
To jsem zažil v Olomouci v české lize opravdu super sezonu, tak jsem toho využil a odešel jsem do Polska do Legie Varšava. A musím říct, že místní liga a prostředí mě příjemně překvapily. Všechno se tam před mistrovstvím Evropy strašně zvedlo, přišel obrovský fotbalový boom a fanoušci plnili stadiony. A myslím, že se mi v Legii dařilo. Hned po příchodu jsem dal dva góly a měl jsem dvě gólové nahrávky. Nastupoval jsem, docela jsme vyhrávali a získali jsme v té mé půlsezoně dokonce polský pohár. Pak už mě postupně, bohužel, limitovaly zdravotní problémy.