Nejzkušenější hráč českobudějovického Dynama, 34letý obránce Roman Lengyel, ve středečním zápase proti Táborsku pečlivě hlídal protiútoky soupeře. A zvládal to dobře, soupeř nedal ani gól.
Po devadesáti minutách, které rozhodly o tom, že Dynamo postupuje do první ligy, si navlékl vítězné triko, nasadil čepici a šel se do hloučku hráčů veselit. Večer pak patřil mezi nejvýraznější postavy oslav.
"Také mi spadl obrovský kámen ze srdce, jsem rád, že ke konci mé kariéry jsem si mohl prožít tyto krásné chvíle," oddechl si obránce, kterému tvář zakrývá hustý plnovous.
Poborský o první lizeGenerální manažer SK Dynamo Karel Poborský k příští sezoně v první lize: "Druhá liga nám ukázala dost. Spoustu věcí jsme si vnitřně v klubu přeházeli a nastavili jinak. Všechno špatné je k něčemu dobré," řekl Poborský po zápase na hřišti Táborska. "Musím pochválit trenéra, s jeho příchodem se nám podařilo mužstvo stmelit. Kluci konečně začali táhnout za jeden provaz. Na tom budeme chtít stavět dál. Maximálně to doplnit dvěma třemi hráči, ale budeme chtít vycházet z tohohle kolektivu," uvedl Poborský. "Jestli se vracíme do ligy silnější? To si budeme muset počkat, ale já věřím, že ano," dodal s úsměvem. |
Romane, jaký zápas byl podle vás na jaře klíčový?
Pro nás byly důležité snad všechny jarní zápasy. Ale pokud bych měl určit jeden, tak to bude určitě zápas v Ústí nad Labem. Tam jsme prohrávali, pak dal mladej Hála gól a nakonec jsme vyhráli, když dával druhého góla Linč (Zdeněk Linhart), další mladý kluk. To byl důležitý moment.
A celou sezonu byste zhodnotil jak?
Nikdo nečekal, že bude druhá liga tak náročná. Pořád jsme museli vyhrávat a určitě jsme si nemysleli, že do posledního kola se budou tři mančafty prát o postup. Nakonec to dopadlo, jak to dopadlo.
Budete souhlasit, že kdybyste letos nepostoupili, že by další pokusy a delší působení ve druhé lize byly stále těžší a těžší?
Věděli jsme, že spadla Olomouc a spadlo i Znojmo. Také víme, že Varnsdorf, Žižkov anebo i Karviná budou chtít jít za rok také nahoru. Navíc to byly s nimi ohromně těžké zápasy. Přesně nad tím jsem přemýšlel ještě před posledním zápasem a říkám, znovu bych asi na novou sezonu ve druhé lize neměl.
Doufal jste, že o postupu rozhodnete v prvních patnácti minutách utkání?
Určitě ne. Ale věděl jsem, že v Táborsku na nula nula hrát prostě nemůžeme, že musíme dát prvního góla. Jarda měl zase svůj fantastický den, pokolikáté už za sebou. Neuvěřitelné!
Vy ho musíte v šatně určitě krmit syrovým masem, že?
To ne, ale začal se kamarádit se mnou a je to prostě na něm vidět (smích).
Na co se teď těšíte nejvíce, až třeba shodíte plnovousy?
Já se určitě holit nebudu, už jsem si na vousy docela zvykl. Ani mě nelochtají. Ale spadl mi obrovský kámen ze srdce, že jsem ligu pro náš klub pomohl vybojovat zpátky. Proto se fotbal hraje, abyste měl podobné zážitky. Já jsem jen rád, že i na sklonku kariéry jsem mohl tyto krásné chvíle prožít.
