Vážený muž s dlouhou bílou patkou vyšel z luxusního hotelu Copacabana Palace v teniskách a džínách, minul ukřičené hospůdky, usadil se do teplého písku a bez přestání ho prohazoval mezi prsty. Zatímco vlny oceánu narážely do břehu, 65letý rodák z Hulína vyprávěl, jak medicína pomáhá zachraňovat fotbal. Vzhledem ktomu, že desítky let žije v Curychu, omluvte pár slovíček, která neznějí úplně česky.
Před čtyřmi lety v Jižní Africe jste mi líčil, jak vaše programy léčí fotbal. Jak jste na tom teď?
Nechci, aby to vyznělo, že se kasám, ale fotbal je čím dál zdravější. To netvrdím já, ale statistiky. Ve všech soutěžích, počínaje 17letými kluky, je méně úrazů než dřív. Vděčíme za to osvětě a rozhodčím.
Drtivá většina fanoušků neuslyší ráda, že chválíte rozhodčí.
Ale já mluvím z lékařského hlediska, to ostatní neposuzuju. Nehodnotím kvalitu rozhodování, ale to, jestli verdikty chrání zdraví hráče. A to chrání! Rozhodčí jsou mnohem striktnější, chovají se podle pravidel fotbalu. Jedná-li se o zdraví hráče, musí jít jakákoli benevolence stranou.
To jste rozhodčím zdůrazňovali i před letošním šampionátem?
Jistě. Skluzy zezadu? Červená! Loket na hlavu? To se prostě nesmí stávat. Vidím, že naše práce má smysl. Dokonce to před pár dny v Sao Paulu zdůraznil Sepp Blatter, prezident FIFA. Na kongresu nám foukl do plachet.
Prezident FIFA Sepp Blatter.
Čím?
Naše programy, jako je třeba cvičební "11plus", mění staré pořádky. Když jsme s tím před 20 lety začínali, fotbal o medicíně nemluvil. Teď se stala jeho součástí.
Takže jste mesiáš?
Nejde o mne, ale o celý tým. O to, co děláme. Za těch 20 let se na výzkumech podílelo přes tisíc doktorů a vědců určitě.
Vzpomenete si, že by za vámi přišel fotbalista a řekl: Pane profesore, dobře to děláte?!
Ano, hráči i trenéři dávno pochopili, že to děláme pro ně. Třeba před pár dny jsem byl na dopingové kontrole u selecao, u týmu Brazilců. Trenér Scolari mě zná, hráči taky. I když nejsme vítaní hosté a doping je vlastně otravuje, nechovají k nám nevraživost. Než jsme skončili, přišel stoper David Luiz a povídá: Thank you, my friend. Díky, příteli. Takový kompliment!
Nezlobte se, ale jak může laik, který doma kouká na televizi, pochopit, proč vám Luiz a další hvězdy děkují?
Oni vědí, že se o ně dobře staráme. V posledních letech přišla fůra nových věcí. V nejlepších ligách máme defibrilátory na každém hřišti, což předloni zachránilo život Fabriciu Muambovi z Boltonu. Hráči povinně chodí na testy srdce i celková vyšetření. Ujaly se preventivní programy cvičení. Ať jdete do kabiny Barcelony, mexické Pachuky či brazilského Flamenga, na zdi vidíte plakáty s naším doporučením. Hráči za tím samozřejmě nevidí Dvořáka, ale užitečné rady lékařů. Z výzkumů máme jasná čísla, která nikdo nesmí ignorovat. Ať jde o kluky z louky, nebo nejlepší profesionály.
V prevenci vám dřív pomáhal Pavel Nedvěd, teď jsou to Neymar, Messi nebo Ronaldo. Co to pro vás znamená?
Pavel nám stále pomáhá a je to pro nás pocta. Naše mise jde kupředu.
Kdo je Jiří DvořákV roce 1994 byl u toho, když z mistrovství světa po dopingovém nálezu vyloučili Argentince Maradonu. On sepsal lékařskou zprávu. "Jen jsem připravil podklady, aby mohla disciplinární komise rozhodnout," vzpomíná. Tehdy byl Dvořák v anonymitě, dnes má funkci šéflékaře fotbalu. Jeho tým pracuje třeba na tom, jak by měli hráči cvičit a trénovat, aby se předcházelo úrazům. Projekt Football for Health zase slouží k tomu, aby děti z chudých částí světa žily zdravěji. Rodák z Hulína (1948) emigroval do Curychu, dnes je tam ředitelem neurokliniky. Specializuje se na záda. Kromě toho je osobním lékařem Seppa Blattera, šéfa FIFA. |
Mimochodem, jaký je útočník Neymar? Teď mu na zádech leží celá Brazílie.
Dělá na mě dojem, že je cool, že mu sláva nestoupla do hlavy. Krátká epizoda z minulého týdne: přišel na dopingový test a zapomněl si pas, bez kterého to nejde. I když Neymara zná celý svět, my jsme potřebovali, aby se povinně identifikoval.
Co on na to?
Povídá: Sorry, I’m running. Odběhl do svého pokoje a pas položil bez řečí na stůl. Nedělal žádné cavyky. Když jsme odcházeli, s úsměvem říkal: Doktore, příště zavolejte dřív, ať se nechystám spát.
Co Messi a Cristiano Ronaldo, dva další supermani?
Pohodoví kluci, věřte mi.
I arogantní Ronaldo?
Není arogantní, má jen takovou image. Je to sympaťák. Když se odpoutá od kamer, které snímají každý jeho krok, můžete se s ním bavit o čemkoli.
On i Messi měli během jara nepříjemné svalové problémy. Co vy na to jako lékař-specialista?
Nedivím se, když za sezonu odehrají 60 i víc zápasů v plném zatížení. Nemají dost času, aby se z lehkých šrámů zotavili. Intenzivně přemýšlíme nad tím, jak tomu předejít. Omezit zápasy? Stanovit strop? Ti nejlepší jsou na konci sezony unavení.
Zvláštní, že ani vysoustruhovaný Ronaldo nevydrží všechno. Má vůbec ještě tělo fotbalisty?
Má tělo dokonalého fotbalisty. Je absolutně vytrénovaný. Fotbalisti dřív trénovali jen nohy, na vršek úplně zapomínali. Přitom už první studie, kterou jsme v osmadevadesátém udělali v Česku, potvrdila špatně trénovaný vršek těla. Břišní svaly? Nic. Záda? Katastrofa. Pořád se mluvilo jen o kotnících, tříslech a kolenech, jenže zbytek těla neúměrně trpěl. Cristiano Ronaldo je příkladem, kdy má vytrénované úplně všechno.
Cristiano Ronaldo si při oslavě gólu svlékl dres,
Zato o Messim jste dřív tvrdil, že má figuru obyčejného kluka.
Obyčejný kluk je pořád, ale taky on už na sobě zamakal.
Trnete, když dostane ránu přes kotníky?
Trnu vždycky, když vidím nějaký záludný nebo surový faul. Bolí mě to.
Na rozdíl od ostatních na to můžete reagovat, že?
To jo! Letos máme na každém stadionu 36 kamer, což je neuvěřitelné. Všechno je nasnímané a my se k tomu materiálu dostaneme. Fauly sledujeme z mnoha úhlů a můžeme je poměřovat s tím, co následovalo. Jaký trest dal rozhodčí? K jakému úrazu došlo? Co se praví v lékařské zprávě? To všechno po turnaji zpracujeme.
Takže vy jste arbitr nad rozhodčími?
Ne ne, dívám se na věc čistě z lékařského hlediska. Ale je pravda, že rozhodčí našim názorům naslouchají. Naposledy jsme jim v Riu zdůrazňovali, že největším nebezpečím z pohledu lékaře jsou simulace, herecké etudy.
To vysvětlete hlavně brazilskému útočníkovi Fredovi, který nafilmoval penaltu hned v prvním utkání proti Chorvatsku a pak ještě tvrdí, že byla jasná.
Nechci tu situaci rozebírat z pohledu fotbalu, ale medicínský názor řeknu. Pokud někdo padne na trávník a je v bezvědomí – ať po lehkém kontaktu, nebo bez něj, my lékaři musíme předpokládat, že má něco se srdcem. Je to jasný signál pro všechny doktory u hřiště: Teď musíš utíkat, protože jde o vteřiny! Jenže simulanti si s námi nebezpečně zahrávají. Co když příště kvůli nim situaci jednoduše podceníme? Co když přiběhneme pozdě? Na ten argument musí každý slyšet.
Zatím se to moc nedaří.
Chce to vývoj a vzdělání. Fotbal se toho zla musí zbavit.
