Co přesně vám Pavel Nedvěd říkal?
Gratuloval mi, ale bylo to narychlo. Každopádně je to moc příjemné, potkat se s takovým člověkem, podat si s ním ruku a slyšet o něj slova chvály.
A bylo za co chválit. Byl to váš zápas...
Nepamatuji si, kdy jsem dal naposledy hattrick, tenhle moment mi uvízne hodně dlouho v paměti. Byl jsem dnes méně nervózní než před Dánskem - to byl můj první velký zápas za reprezentaci, teď už to bylo lepší. Všichni jsme podali výborný výkon. Mně tam padly první dvě střely, to se pak hned hraje lépe. Zná to každý fotbalista.
Dva góly jste dával dorážkou pod břevno. Nebál jste se, že přestřelíte?
V tu chvíli vám vždycky proběhne hlavou, že to nemusíte trefit. Naštěstí jsem to dal akorát. Ten třetí gól taky nebyl těžký. Gólman mi pomohl – dostal jsem se do velkého úhlu, ale on hodně vyběhl, tak jsem mu udělal kličku.
Deset minut před konce jste střídal a šestnáct tisíc diváků vám aplaudovalo vestoje. Dá se popsat, co jste v tu chvíli cítil?
Bylo to fantastické, přál bych takový moment každému. Nikdy jsem nic takového nezažil a musím říct, že bych to chtěl zažívat pořád.
Nebyl jste z toho trochu vyklepaný?
Neřekl bych vyklepaný, ale překvapený a šťastný, to ano.
Před Eurem se mluvilo o tom, že by se na něm mohl někdo prodat. Myslíte, že v Jihlavě už k vašemu jménu vypisují nuly?
To asi ne, na to je moc brzo. Ani nad tím nechci přemýšlet, teď nás čeká zápas o postup s Německem, ještě není konec.
Teď jsme se dozvěděli, že tady byli i skauti Ajaxu. Ten by se vám nelíbil?
Komu by se Ajax nelíbil? Ale to je opravdu daleko, nechci na to myslet.
Napadlo vás před soustředěním týmu v Rakousku, kde jste bojoval o nominaci, že z vás bude po dvou zápasech klíčový muž týmu?
To asi nenapadlo nikoho v celém Česku.
Taky vedete tabulku střelců turnaje. Myslíte už na první místo?
Mně bude stačit, když vyhrajeme první místo jako tým.
