Nijak netají, že i ve svém věku a při svých zkušenostech získaných řadou sezon v ligovém týmu před utkáním po dlouhé pauze mírné napětí cítil.
„Hodně jsem se těšil, přece jen to bylo víc než rok, ale že bych z toho nespal, to zase ne,“ řekl devětadvacetiletý gólman poté, co odchytal celé přípravné utkání s Čáslaví, v němž jeho spoluhráči třetiligovému soupeři nastříleli osm gólů.
Lindr naopak moc práce neměl a mohl si k tomuto zápasu připsat vychytanou nulu. Přišla přesně na den po čtrnácti měsících od 18. května loňského roku, kdy svému týmu pomohl v tehdy druholigovém zápase se střížkovskými Bohemians k vítězství 4:1.
Když o týden později vyrazil Hradcem do Zlína, v předzápasovém tréninku si pochroumal kolenní vazy.
Jak jste si návrat užil?
Hlavně jsem se na něj hodně těšil a byla z toho taková směsice očekávání. Věřil jsem sice, že koleno vydrží, věděl jsem, že v tréninku je to dobré, ale přesto. Nakonec to dopadlo dobře, mě však moc neprověřil, o nějakém vytížení se moc mluvit nedá. Na druhé straně takhle nějak jsme to plánovali a podobného soupeře na začátek vybírali. A i takovéhle zápasové zatížení je po takové pauze dobré.
Vy jste byl připraven už před týdnem v Hořicích proti druholigovému Varnsdorfu, ale to jste ještě na hřiště nevyběhl.
Tak jsme byli domluvení. Honza Stejskal jel s reprezentací do Ameriky, zůstali jsme s Radimem Ottmarem sami, tak jsem jel pro případ, že by se něco přihodilo a já musel zaskočit. Naštěstí to nebylo potřeba, i když bych to asi zvládl.
Trénujete už několik týdnů, co této zátěži říká operované koleno?
To je pro mě v tuhle chvíli rozhodující. Pro mě je důležité, že se na něj teď už můžu stoprocentně spolehnout, není s ním problém.
Užil jste si s ním ale dost a možná i zbytečně dlouho. Nejdřív jste na operaci nešel, ale po půl roce se ukázalo se, že bude nevyhnutelná. Nešlo to řešit jinak?
Šlo a dnes bych to asi tak i udělal. Ale nemá cenu litovat.
Proč jste se loni rozhodl na operaci nejít?
Šel jsem trochu do risku s tím, že zkusím nohu naposilovat a bude to dobré. Ostatně na druhé noze jsem měl podobný problém a také ho tak po dohodě s lékaři vyřešil. I teď to vypadalo dobře, po květnovém zranění jsem začal v říjnu trénovat, ale v prosinci koleno nevydrželo a pak už jsem na operaci musel.
Jak jste snášel tak dlouhou pauzu?
Někdy těžce, zvlášť ve chvíli, kdy se čekalo na operaci. Po ní už to bylo mnohem lepší, upnul jsem se k rehabilitaci, hodně jsem tomu dával a když jsem viděl, jak se to lepší, už to byl úplně jiný pocit.
„V kabině každý cítí, že v Hradci liga být má a že Hradec musí mít vysoké cíle.“ Jiří Lindr |
Vracíte se za obranu, která se dost změnila.
To je pravda, zůstali vlastně jen Tomáš Holeš a Marek Plašil. Ale s tím nebude problém.
Přibyl vám do týmu další Broumovák, jste v něm teď s Pavlem Krmašem dva.
A také si konečně spolu zahrajeme, protože předtím jsme se míjeli. Když já byl ještě v Broumově, on už jezdil do Náchoda, pak jsme se minuli i v Hradci. Ale známe se, jeho kariéru jsem sledoval.
Hradec po roce znovu sestoupil do druhé ligy a o návratu se moc nahlas nemluví. Jak to vnímáte vy?
I když na nás možná není letos takový tlak, v kabině každý cítí, že v Hradci liga být má a že Hradec musí mít vysoké cíle. S tím do sezony jdeme.
Budete u toho hned od začátku přímo na hřišti?
Tohle vůbec neřeším. Pro mě je důležité, že jsem zdravý. Na druhé straně Radim Ottmar chytá výborně, takže není důvod mít nějaké obavy.
