„Po zápase s Táborskem (0:4) jsme měli pohovor, zase jsme všichni čuměli do země. Nikdo na nás neřval, spíš jsme si to snažili vyříkat mezi sebou. I pan Dušek (šéf klubu) přišel a samozřejmě nebyl nadšený. Ale když jste v bahně, těžko se z něj vylejzá nahoru. Dolů spadnete rychle, nahoru už to jde hůř,“ vyprávěl útočník Tomáš Smola, jenž pomohl k ústeckému triumfu nad Pardubicemi jednou trefou.
Ústí už není poslední. Úleva?
Je to úleva, super, ale pořád máme hrozně málo bodů. Musíme máknout, i když teď jedeme na těžký Žižkov. Já se tam teda těším, uvidím aspoň po dlouhé době pana Horníka (generálního manažera Žižkova). Bude to těžký zápas, ale musíme se snažit něco přivézt. A pak hlavně zválcovat Frýdek-Místek.
22 inkasovaných gólů Ústí, po Kolínu druhá nejhorší bilance v letošní 2. lize |
Po Táborsku jste byli hodně psychicky dole. Zvedne vás výhra?
To jistě. Snad všichni začneme proměňovat gólové šance. Za stavu 0:0 míváme tři čtyři situace, které prostě musí skončit gólem. Jenže my to nedáme a pak nás většina týmů ztrestá. Pardubicím se to naštěstí nepovedlo, byť za stavu 0:0 měl jejich hráč krásnou střelu. Ale Radim Novák nás podržel.
Kapitán Michal Zeman si posledně stěžoval na přístup mladých hráčů. Vyříkali jste si to?
Hned po Táborsku jsme si sedli na pivo s kluky, něco jsme si tam snažili říct. Ale já nevím, jestli to je o mladých. Přece to na ně nemůžeme házet. Spíš nás srážely individuální chyby, které se pořád opakovaly. Nemůžeme říct, že by se na to nějaký mladý vykašlal. Někdy to nesedne a vy to vidíte jinak, ale na hřišti je to taky jiné.
Varnsdorf byl ještě nedávno s vámi dole a teď vládne 2. lize. Motivace i pro vás?
Shodou okolností jsem ve Varnsdorfu nejlepší kamarád s Radimem Breitem. Chodíme často na kafe. A on pořád říká: My jsme hrozní. Já na to, jste hrozní, ale pořád vyhráváte. V téhle lize může porazit každého, v tom je to specifické. Trošku vybočuje jen Táborsko, které má tým dva tři roky pohromadě. Mají to dobře poskládané.
A co Ústí? Už se odrazilo od dna?
Já doufám. Když jste poslední, máte to pořád v hlavách, koukáte na tabulku, nemáte náladu. Každý bod je pozdvižení. Teď potřebujeme hlavně klídek a z dalších dvou utkání urvat aspoň čtyři body. Ale třeba na Žižkově i vyhrajeme, nic není nemožné.
