Vzhledem k vytížení nemá Martin Svědík mnoho příležitostí se podívat do kraje, kde strávil v roli pardubického trenéra řadu let. Teď se však vydá hned na dvě místa. V týdnu se jeho svěřenci z Baníku postaví v Žamberku a Moravské Třebové slovenským soupeřům. Během přípravných duelů na příští ročník v Synot lize narazí na Ružomberok a Trenčín.
„Chtěli jsme konfrontaci se slovenským fotbalem, takže pro nás je to vyhovující. Oba soupeři mají svoji kvalitu,“ říká Svědík, který v pátek oslaví kulaté čtyřicáté narozeniny.
Přípravu jste zahájili minulý pátek. Teď už přijedete na zápasy. Na co se při nich chcete zaměřit?
Půjde hlavně o herní vytížení, protože v přípravách je vhodné sehrát přátelské zápasy. Chceme mít na začátku širší kádr. Hodláme dát prostor hráčům, kteří bojují o místo nebo k nám teprve nedávno přišli. Rádi bychom, aby v těch dvou utkáních po sobě měl každý odehráno pětačtyřicet minut. Aspekty jsou tedy dva, herní příprava a šance pro hráče, kteří do Ostravy přišli na zkoušku. U nich chceme vidět jejich vlastnosti a chování se v herních situacích.
Dá se tedy počítat s tím, že nastoupíte s kompletní sestavou?
Plán je takový, že přijedeme v podstatě se dvěma jedenáctkami. Oba zápasy sehrajeme tak, že prostřídáme v poločase všechny hráče. To je naše představa, ale samozřejmě se mohou objevit zranění nebo uděláme ještě něco jiného. Jednotlivé posty budou mít smysl a nebudou nijak rozházené. Hráči, u nichž máme zdvojené posty, budou hrát na svých místech, abychom viděli jejich kvalitu.
Do sestavy se vám už vrátil bývalý pardubický kanonýr David Petrus. Vyběhne také na trávník?
Do počátečních přípravných zápasů s ním nepočítáme, protože je po operaci kolena. Sice už začal naplno trénovat, ale ještě by to byl asi risk ho nasadit do obtížného utkání, jelikož slovenské celky jsou velmi dobré. Spíše si zvykne na tréninkovou činnost a poté dostane příležitost třeba proti nějakému lehčímu soupeři. Musíme s ním pracovat postupně, abychom něco nezkazili.
Kromě atraktivních soupeřů lze nalákat i na vaši přítomnost?
Nevím, zda moje jméno je tou pravou pozvánkou (smích). Ale diváky by měl přilákat fakt, že jsme měli dobrý závěr ligy a z toho kádru odešlo minimum lidí. Většinou z těch, kteří u nás byli na hostování. Hráči, o něž byl zájem, zůstali, což je pro mančaft důležité, protože tým potenciál má.
Utkáte se s týmy ze Slovenska. Vyhovuje vám srovnání se zahraniční konkurencí?
Ostrava je blízko slovenským hranicím, takže proti tamním celkům nastupujeme pravidelně jak v letních, tak i zimních přípravách. Není to pro nás nic nového. Minule jsme hráli na turnaji, kde byla i Banská Bystrica. Tyto týmy budou patrně v jiné fázi přípravy než my, protože liga u nich začíná dříve. V tom bude trochu rozdíl.
Z Ostravy to není do obou měst zrovna nejblíže. Neuvažovali jste kvůli vzdálenosti, že upřednostníte jiný program?
Neváhali jsme, protože nám svědčí kvalita soupeřů i to, že můžeme během dvou dní protočit celý tým. Fakt, že tam přespíme, potrénujeme, nám přípravu nijak nenarušuje. Chtěli jsme konfrontaci se slovenským fotbalem, takže pro nás je to vyhovující.
Když odhlédneme od přípravy Baníku, tak jak se díváte na změny, které se uskutečnily v posledních dnech v Pardubicích?
Samozřejmě Pardubice stále sleduji, protože jsem tam působil hodně let. Dozvěděl jsem se to v Praze. Martin Hašek je kvalitní trenér, takže na tomto postu nebude problém. Přeju Pardubicím, aby se jim dařilo, protože z herní stránky neodehrály na jaře ve druhé lize vůbec špatné zápasy. Byla jen škoda, že to poté přerušily dlouhou šňůrou bez vítězství. Myslím si však, že mužstvo kvalitu má.
Jste ještě v kontaktu s vašimi bývalými svěřenci?
Určitě. Hlavně s Martinem Shejbalem, s nímž jsem prožil spoustu let. Rád si zavolám i s Jirkou Pospíšilem. Přeji jim jen to nejlepší, aby se třeba pohybovali v předních příčkách tabulky. Teď bude zajímavé, jak se mančaft vyrovná s příchodem sparťanských hráčů. Uvidíme, jak to porovnají a jak to bude fungovat.
Zmínil jste brankáře Shejbala. Letos dvakrát neplánovaně obnovil kariéru. Překvapilo vás to?
U něho mě nepřekvapí vůbec nic. Až mu bude padesát a bude chybět brankář, tak ho přemluví. Dokáže do brány vlézt v každém věku, protože vždycky měl přirozený talent i zkušenosti. Je to srdcař, takže se nechá v případě nouze ukecat, ale hlavně se na chytání těší. Udržuje se, ale zdravotní stránka už není taková, jako byla dříve. Přesto je stále výborný gólman. Kromě trenérského fotbalového umu je i dobrý psycholog, protože dokáže hráče přečíst. Ale klobouk dolů před všemi lidmi, co s fotbalem v Pardubicích za osm let udělali.
Jednou z novinek v Pardubicích je i zrušení Juniorské ligy. Jak se stavíte k účasti v této soutěži?
Nefunguje tak, jak se od ní čekalo. Ať už přijedete kamkoliv, tak nehrajete na hlavních stadionech a musíte se přestrojovat někde na vesnici. Z tohoto pohledu soutěž nepřinesla to, co měla. I pro druholigové hráče bude lepší, když se budou rozehrávat v divizním béčku či na farmě v ČFL. Juniorská liga stojí velké peníze, které se v dnešní době špatně shánějí. Pokud ale budou hráči pravidelně hrát, tak proč ne. Hodně týmů to tak stále má a je to jedna z cest. V Pardubicích se šlo cestou odchovanců a tým měl svoji osu, na kterou se postupně nalepovali další hráči. Pokud jich teď přijde šest, tak to může být značný zásah. Na druhou stranu angažovali Martina Haška, který si s tím poradí. Strach o Pardubice nemám.
Když je řeč o nich, tak jak často se dostanete na východ Čech?
Takřka vůbec. Když už, tak jedu za sestrou nebo rodiči, ale jelikož není příliš času, tak do Pardubic moc nejezdím. Jsem rád, že se podívám alespoň teď do regionu. V Ostravě jsem v jednom kole, protože ještě dodělávám školu.