Ani ve druhé lize jste místy nebyli tak suverénní. Co se stalo?
Zásadní proměna není. Spíš jde o způsob hry, který uplatňují soupeři ve druhé a první lize. Ve druhé se většina týmů zakopala před vlastní šestnáctku a my jsme to pak museli dobývat, atraktivita nebyla taková. I v evropské konfrontaci vidíte, že s tímto mají mužstva problém. V první lize s námi hráli všichni otevřenou partii, čímž se zvedla herní kvalita. Hodně tomu pomohlo zařazení Venci Jemelky a Lukáše Kalvacha. Oba považuji za jeden ze stěžejních bodů zkvalitnění hry. Spolu s Urošem Radakovičem je to trojice, která představovala základní opěrné body sestavy. Hlavně pro kombinační výstavbu. Díky nim jsme byli schopni se do soupeře dostat a zároveň byli silní do defenzivy. Pak je to otázka motivace. Na ligu jsme byli po roce drze a zdravě nachystaní, sebevědomí. Hráči především v první polovině soutěže předváděli výborné výkony. Byť došlo k poklesu, což bylo způsobené hlavně tím, že soupeři reagovali na náš způsob hry a eliminovali naše přednosti, tak byly zápasy se Zlínem, Spartou, kdy jsme kvalitu opět ukázali.
Kalvach s Jemelkou, ligoví debutanti, vás nejvíc překvapili?
Objevy ligy. Měli vysokou výkonnost a byli jedněmi z nejlépe statisticky hodnocených sigmáků. Zvládli to výborně. Tím to nekončí, pořád je prostor, aby potenciál rozvinuli a byli ještě lepšími hráči. To bude zase úkol a práce pro nás.
Nejproduktivnější sigmák je záložník Plšek. Neměl jste obavy, jak bude ligu zvládat pohybově?
To bychom museli mít obavy také u Lukáše Kalvacha. Nakonec se ukazuje, že tyhle handicapy se dají nahradit fotbalovou chytrostí, díky které jsou hráči v situacích včas a dokážou předvídat herní vývoj, což je případ obou. Kubu bych také hodnotil velmi dobře, i když měl v některých zápasech problémy. Ale v těch posledních patřil k našim nejlepším hráčům a výrazně zvýšil penzum práce, kterou odváděl pro tým. Z druhé ligy byl nastavený na dávání branek a defenziva mu nebyla natolik vlastní, ale udělal velký progres. Kdyby dal gól v Liberci, tak bych ho možná zařadil do té trojky. Ale zvládl i roli hrotového hráče. Asi málokdo čekal, že dá na podzim deset branek a naváže rychlostřelbou na druhou ligu. Svoji roli zvládl velmi dobře.
„Měli jsme vynikající represing. Zvedli jsme se v agresivitě, ve hře po ztrátě míče.“ |
Z Housky a Falty jsou reprezentanti. Motivují ostatní?
Prvořadý vliv na kabinu to mělo ve finančním bonusu, který jako reprezentanti do týmové kasy přinesli. Jsem rád, Sigma dodávala do reprezentace hráče a teď tomu tak po nějakou dobu nebylo. Je to ocenění práce ne mojí, ale klubu, hráčů. Když se vrátil Šimon Falta z prvního srazu, ve kterém nenastoupil, tak byl trošku vyměněný, byl pár zápasů v útlumu, ale neřekl bych, že to bylo způsobené jen reprezentací, možná se to tak zrovna sešlo. Když přijel po druhém srazu, ve kterém se na hřiště dostal, odehrál pak velmi dobré utkání. Ať si každý do té rovnice dosadí proměnné. Jsem rád i za Davida Housku, Kuba Plšek je v náhradnících. Dostali se tam zaslouženě, ale aby u nich mylně nedošlo k tomu, že dosáhli vrcholu, to určitě ne. Ale stimul do další práce je to výborný pro ně i další hráče, kteří vidí, že to není zas tak daleko.
U té trojice hráčů důležitých pro výstavbu vaší hry jste nejmenoval Davida Housku. Proč?
Ty tři jsem jmenoval jako překvapení, Davida Housku znám. Po anabázi v Boleslavi byl v útlumu, ale v lize patřil k našim stěžejním hráčům. Naplno dokázal potenciál využívat.
Olomoucká radost po výhře nad Spartou
A navíc byl i gólový.
Když hrával ve vyšší pozici, tak i dřív gólový býval. Ve 2. lize jsme klasického defenzivního záložníka neměli, takže jsme tam dali Davida. Zvládal to, ale chyběly finální věci, čísla. A tím, že se posunul do vyšší pozice, tak to mu i celému týmu pomohlo. Pookřál a vrátil se k tomu, co předváděl v letech minulých.
Osmkrát jste udrželi čisté konto. Defenziva vám funguje výborně.
Velká spokojenost, ať už s počtem obdržených branek, nebo s celkovou činností mužstva, protože si nemyslím, že proti nám měli soupeři extra šancí a bylo to jen na brankáři Buchtovi, který by nás podržel, byť byly zápasy, kdy jsme nulu díky němu uhájili, podával standardní výkony v defenzivní části, v ofenzivní na něj mám vyšší nároky. Je to výsledek toho, co po hráčích chceme. Byli schopni plnit obranné povinnosti, dobře pracovali po ztrátě míče. Já jsem byl rád, že jsme měli vynikající represingové věci. Zvedli jsme se v agresivitě, kvalitě hry po ztrátě míče. To je pro soupeře vždy nepříjemné, když je rychle pod tlakem. Malinko se to v závěru vytratilo, nebyli jsme tak hladoví. V posledním zápase v Liberci nám to absolutně scházelo, byli jsme od soupeřů daleko. Souvisí to se sebevědomím, nastavením hráčů, které nebylo odpovídající. Pokud z toho cukneme, budeme mít problémy s jakýmkoli soupeřem. Každý asi viděl, že už tam není moc hráčů, kteří by po ztratě míče někde stáli a nepracovali do defenzivy. Díky tomu jsme soupeře nepouštěli do příležitostí.
A podařilo se vám ustálit výkonnost temperamentního stopera Radakoviče. Náročná práce?
Teď to byla jednoduchá práce, ve 2. lize to bylo složité. Měl své problémy. Na podzim neměl výrazné výkyvy, ale vybočily z toho zápasy na Bohemce a v Liberci, kdy jsem spokojený nebyl. Mám na něho větší nároky, protože je schopen hrát daleko líp. Je to otázka jeho rozpoložení, nevím, co se mu odehrává v hlavě. Je složité do něho nahlédnout, ale chová se velmi profesionálně. Jeho chování dnes a před dvěma lety, kdy jsem k němu přišel, to je diametrální rozdíl.
Neobáváte se, že na jaře to bude těžší, že soupeři ví, co umíte?
Asi bych nemohl trénovat, kdybych se bál, že budou proti nám soupeři hrát jinak. Spíš se musíme připravit tak, aby nás tohle nezaskočilo. Je to otázka sebevědomí a nastavení agresivity, abychom nečekali na soupeře, co vymyslí. Byl bych rád, kdybychom v každém utkání bez ohledu na to, jestli hrajeme doma, venku, s výše či níže postaveným soupeřem, se snažili vnutit náš způsob hry.
Ve spojení se Sigmou často padají slova jako zázrak, senzace, vy jste mluvil o pohádce. Vnímáte spokojenost v klubu?
Je tady cítit. I když poslední utkání to trošku zkalilo, kdybychom byli úspěšní v Liberci, vytvořila by se ještě lepší pozice pro boj o horní příčky. Nechci to ještě nazývat pohárovými, protože pořád si myslím, že bychom měli zůstat nohama na zemi, byť na těch příčkách teďka jsme. Vnímám to i ze strany mediálního zájmu, ze strany fanoušků, ač byly zápasy, kde byl propad v návštěvnosti větší, ale celkově se nastavuje pozitivní atmosféra a byl bych strašně rád, kdybychom to na jaře zvládli tak, aby zase nedošlo k nějakému poklesu, ale naopak ten stav udrželi, nebo vylepšili.
Ve kterém utkání jste byl nejspokojenější a ve kterém vůbec?
První poločas utkání s Brnem byla naprostá spokojenost bez ohledu na to, v jaké situaci se nacházelo Brno. A pak se Zlínem a Spartou, to byla konfrontační utkání s kvalitními soupeři a my je zvládli. Naopak na Bohemce a v Liberci jsme se vrátili o rok zpátky a nebyli schopni se s tím vypořádat mentálně. V těchto utkáních by hráči měli prokázat víc odolnosti, odvahy, abychom za soupeřem tak nezaostávali.
Jak si vysvětlujete, že po výhrách proti Zlínu a Spartě není sebevědomí týmu ideální?
Nedokážu si úplně vysvětlit, proč hráč doma proti silnému soupeři dva kroky správným směrem a intenzitě udělá a pak venku se chová jinak. Je to práce pro náš realizační tým, abychom zůstali tam, kde jsme. A na jaře zvládli těžké utkání se soupeři na sestupových příčkách, protože tlak možného úspěchu tam určitě bude.
Může být pro vás problém, že nemáte tak široký kádr jako konkurenti ze špice tabulky?
Dočetl jsem se, že máme úzký kádr, když jsme neobstáli v posledním zápase. Naopak si myslím, že kdykoli přišli hráči z lávky, tak kvalitu měli. Ať už to byl Pavel Moulis, Martin Hála, Míša Obročník, jinak by tady nebyli. To nebyla otázka štěstí, mojí volby. Vyloženě úzký kádr nemáme, ale můžeme se bavit o nějakých pozicích, kde dostatečná alternace není. Tohle mužstvo je pořád hodně mladé, je na začátku, jsou tam jen dva starší hráči, takže je potřeba, aby se vyprofilovali dva tahouni tak, aby za nimi mužstvo šlo. Mám dobrý pocit z toho, že někteří hráči se o to snaží, byť jim to není vlastní. Doufám, že se nám z toho podaří ještě vytáhnout víc.
„Nastavuje se pozitivní atmosféra a byl bych rád, kdyby na jaře nedošlo k poklesu.“ |
O tom, že nemáte zase tak úzký kádr, svědčí i fakt, že nadějný stoper Jan Štěrba seděl jen na lavičce, nebo tribuně.
Honza Štěrba si zaslouží absolutorium za přístup. Není to jen o hráčích, kteří kvalitou nabízí radost divákům, tedy základní jedenáctce, ale tým je o všech hráčích, kteří mají také svou roli, byť nedělají to, co jim je vlastní a co by dělat chtěli – nastupovat v základní sestavě. Jeho výkonnost ale ještě nebyla na takové úrovni, jakou bych si představoval, takže tolik příležitostí nedostal. Ale je to pořád jeden z mála stoperů, kteří tady v minulosti kvalitu prokázali několikrát. Pokud by teď přišla na něj nabídka na půlrok, tak bych byl rád, kdyby dostal příležitost. Každý potřebuje dostat impulz. Pomohlo by mu to.
Stáhnete si mladíky z hostování?
Informace si sbíráme po každém kole. Neřekl bych, že máme velké množství hráčů, kteří budou připraveni na ligovou konkurenceschopnost. Velmi dobrou výkonnost prokázal hlavně Michal Surzyn v Pardubicích. Na srazu reprezentační jednadvacítky jsem s ním mluvil a předpoklady má, ale je potřeba, aby je rozvíjel. V Pardubicích už měl takovou jistotu, nehrál ani ve své pozici, kde bych ho rád viděl, aby nastupoval spíš z pravé strany obrany než levé. Ale odehrál všechny zápasy, což mu dodalo herní jistotu a sebevědomí. Je to jeden z hráčů, o kterém se bavíme, že bychom mu příležitost dali. Kuba Yunis odehrál v Katovicích dva a půl zápasu, jednou skóroval, moc příležitostí nedostal. To není cesta pro hráče, který patřil k mládežnickým reprezentacím k oporám a měl našlápnuto do ligy. Budeme se bavit o jiné cestě. Na Kotouče máme z Vítkovic také dobré reference, když nastoupil, tak utkání zvládl. A když se chodím dívat na naše dorostence, mám z toho dobrý pocit. Mohlo by se z té generace pár hráčů v dohledné době do mužstva dostat.
Třeba útočník Patrik Voleský?
Je potřeba, aby se konfrontoval s dospělým fotbalem. Juniorská soutěž působí hodně mládežnicky.
Je největší kaňkou podzimu vypadnutí z českého poháru?
Když vidíte složení čtvrtfinále, tak to mrzí ještě víc. Cesta k úspěchu tam byla daleko blíž, než bude v jarní části ligy. Pohárový zápas s Jabloncem jsme nezvládli, podobně jako v Liberci. Tahali jsme za kratší konec. Cílem klubu bylo být v poháru i na jaře a to jsme nesplnili.
Jaké pro vás bylo největší překvapení podzimu kromě Sigmy?
Sparta, čekal jsem, že bude v jiných pozicích. A stejně tak i Zlín. Kromě nás tedy jsem také nečekal, že to takhle zvládne Liberec. Znovu z nuly postaví konkurenceschopné mužstvo. Jindra Trpišovský zase s celým vedením odvedl výbornou práci. Bylo to jedno z nejlepších mužstev, se kterým jsme se potkali.
Až na Olomouc prožívá bídu moravský fotbal. Čím to je?
Musím říct, že jsem to čekal. Věřil jsem, že z toho moravského bloku utečeme. Kromě Zlína jsou všichni namočení v boji o záchranu. Z pohledu Moravy to není jednoduchá situace. Mužstva nedoznala větších změn, i loni byla v tabulce níž, je to otázka kvality. Karviná minulý ročník hrála nad své možnosti, další rok je ale problémový.
V souvislosti s vaší pohlednou hrou se mluvilo o Olomouci také jako o českém Dortmundu. Povězte, kde čerpáte inspiraci?
Času na sledování dalšího fotbalu už moc nemám. Ale sleduji kluby, které na tom nejsou ekonomicky tak, že by si mohly koupit každého hráče, což nejsme ani my. A jsou to týmy, které jsou úspěšné díky herní organizaci a typologii hráčů - sebevědomí, rychlost, kreativita, kvalita. Takže Dortmund, Liverpool teďka pod vedením Jürgena Kloppa. Dřív jsem byl hodně na straně Barcelony pro její pohlednou kombinační hru, ale když zjistíte, že na to nemáte hráčskou kvalitu, tak to se těžko dá implementovat do českého prostředí. Ale tak, jak jsme se prezentovali, byl asi náš strop. Nebo možná se můžeme prezentovat ještě o malinko líp.
Václav Jílek po výhře nad Spartou:
