"Rozhodující pro výsledek byla dva momenty. Jak už jsem zmínil, byla to především účinná ofenzivní fáze hry. Tu má mužstvo zažitou, hráči si dokáží šance vypracovat, nejsou jen dílem náhody. K tomu se musí přičíst i úspěšná koncovka a výsledek se dostavil.
Druhým momentem bylo vyloučení Davidse. Málokterý rozhodčí by se po odpískané penaltě, o níž nebylo pochyb, odhodlal ještě ke druhé žluté kartě. Ale počínal v duchu pravidel a Holanďani nemohli vůbec nic namítat.
V určitých fázích zápasu, hlavně po našich prvních dvou gólech, obstála i naše obrana. V těch chvílích český tým doplácel na nepřesnou rozehrávku a pomáhal tak soupeři k mírnému tlaku. Ale zadáci Holanďany udrželi v bezpečné vzdálenosti před Čechovou brankou a do vyložené šance protivníka nepustili.
V některých momentech to vypadalo, že soupeři takticky necháváme prostor, jenže to bylo tím, že české obraně chyběla ta konstruktivní rozehrávka. Leckdy se míče jen odkopávaly, získával je soupeř a vytvářel si optickou převahu. Dělalo to pak dojem, že Holanďané soustavně útočí. Tady se ale ukázalo to, o čem už jsem mluvil. Pokud totiž šlo čistě jen o bránění, tady domácí defenziva chyby nedělala.
To hosté měli s bráněním mnohem větší potíže. Síla naší útočné fáze hry byla jednoznačná. Samozřejmě by byla k ničemu bez potřebné efektivity, ale i tady národní mužstvo dominovalo. Vyložené šance dokázali hráči zúročit. Ať už šlo o Kollerovu penaltu, úchvatný lob Poborského, nebo chladnokrevnost střídajícího Baroše.
Naopak Kluivert s Nistelrooijem skoro neměli proti českým zadákům šanci. A obrana to přitom neměla lehké. Tradiční čtyřka se musela obejít bez potrestaného Jankulovského a navíc se brzo zranil Grygera. Ale jak Jiránek, tak Hübschman v defenzivě obstáli, samozřejmě včetně obou stoperů Bolfa s Ujfalušim.
Všiml jsem si i výborného doplňování jediného hrotového útočníka Kollera. Jak říká trenér Brückner, na jediného útočníka se nehraje nikdy. Dopředu se dobře tlačil Šmicer, stejně tak rychlý a agresivní Nedvěd. A Poborský tohle doplňování učebnicově předvedl například při svém gólu. Ve správnou chvíli nasprintoval do odkrytého prostoru na perfektně časovanou Nedvědovu přihrávku a pak už si poradil jako ostřílený fotbalový mazák.
Oslabení Holanďanů nebylo moc znát ve středu pole, tam se jim vcelku vedlo, jenže ten jeden hráč chyběl v jejich útočné fázi. Tam už holandští záložníci připravit šance pro útočníky nedokázali. Pochopitelně to bylo způsobeno i tím, že česká defenziva je dobře atakovala.
Ještě se musím zmínit o trenéru Brücknerovi. I na tomhle poměrně dost nervózním zápase byl znát jeho rukopis. Naše útočné akce byly rychlé, přitom promyšlené, pohledné a krajně nebezpečné. Má dobře vybrané hráče, výborně poskládané, každý v sestavě přesně ví, co má hrát.
Holanďané už nejsou mužstvem, ze kterého šel ještě před časem strach. Tým prochází přestavbou, zkušení hráči odcházejí, mladí ještě na všechno nestačí.
To české mužstvo je podle mě na vrcholu. A dá se čekat, že na mistrovství Evropy v Portugalsku se určutě neztratí ve skupině, jako se mu to stalo před třemi lety."
