Podle plánu neodehrál celý zápas. Na hřišti vydržel 56. minut, než ho nahradil David Jarolím. Nabídl několik nadějných přihrávek, dvě přímé střely na branku a asistenci na šťastný gól Václava Svěrkoše na 4:0.
Dlouhou pauzu způsobilo zranění podkolenní šlachy. A když byl po dlouhém léčení konečně v pořádku, natáhl si stehenní sval. Trenér Hašek ho přesto povolal do reprezentace, kde se naposled objevil v listopadu 2007.
Na Slovensku ještě nehrál, ale proti slabému San Marinu šanci dostal. Nastoupil i přesto, že letos v létě odehrál jen 120 minut v přátelských zápasech za Arsenal. Proti Barnetu ze čtvrté anglické ligy a Atlétiku Madrid zvládl poločas, proti Glasgow Rangers půlhodinu.
Rosického návrat do reprezentace provázelo velké očekávání. Když hlasatel na vyprodaném stadionu v Uherském Hradišti četl sestavu českého týmu, jeho jméno vzbudilo zdaleka největší ohlas.
Aplaus byl větší než při jmenování zdejšího odchovance Michala Kadlece. A než se začalo hrát, kotel fanoušků stojících za brankou skandoval Tomáááš Rosický.
Záložník Tomáš Rosický
Osmadvacetiletý fotbalista, který se postavil na levou stranu tříčlenné zálohy spolu s Tomášem Hübschmanem a Jaroslavem Plašilem, měl míč poprvé u nohy ve 3. minutě. Ale z jeho přihrávky do strany nic nebylo. Rozjížděl se pozvolna, ale stále častěji se zapojoval do útočných akcí a střídal levou stranu s pravou.
Ke střele se poprvé dostal v 9. minutě, ovšem brankář Simoncini jeho technický pokus kryl. Stejně to dopadlo ve 32. minutě při ráně z trestného kopu.
Občas také zahrával standardní situace. Nadějné byly zejména jeho rohy, při nichž hledal hlavu Romana Hubníka. V prvním případě český stoper v ideální pozici míč netrefil, podruhé mu zkazil radost Simoncini. Po přestávce Rosický asistencí lehce přispěl k brance a zasloužil se o žlutou kartu pro Cacciocchiho, který jej zezadu srazil. Víc už toho nestihl.
Pochopitelně to nebyl starý dobrý Rosický, bez něhož se neobešla žádná akce týmu. Ale to ani nešlo čekat. Hlavní je, že nastoupil a zápas zvládl.
