Rosický nastupuje v národním mužstvo od devatenácti, debutoval v únoru 2000 v přípravě Irsku, kdy sedm minut před koncem střídal právě Nedvěda.
Další zápas proti Austrálii už hráli vedle sebe v základní sestavě, což na pár výjimek zůstalo až do loňského léta, kdy se Nedvěd reprezentace vzdal.
"Jsem rád, že se vrátil. S ním jsme silnější," říká Rosický.
V době, kdy Nedvěd národní tým odmítal, se jasně ukázalo, že dominantní roli v poli hraje Rosický. "Pořád se říká, že zodpovědnost leží na mně. Já to beru."
S Nedvědem si sice nezahráli společně ve Spartě, kde oba pro velký fotbal vyrostli. Ale v nevydařené baráži v roce 2001 proti Belgii se v odvetě vedle sebe už postavili. A v sobotu v Norsku, v další rozhodující bitvě pro český fotbal, vyběhnou spolu znovu.
"Připadá mi to v lecčems podobné jako tenkrát," přemítá Rosický. "Norové ze sebe dělají outsidera jako Belgičani. První zápas hrajeme u nich jako v Bruselu," připomíná. "Ale rozdíl je v tom, že jsme jiné mužstvo, i když spousta hráčů u baráže byla."
Před čtyřmi lety mužstvo "dojelo" mimo jiné na nedisciplinovanost. V prvním utkání byl vyloučen Řepka, v odvetě Baroš a Nedvěd. "I teď bude disciplína důležitá. Ale tenkrát to nebyl problém jen v baráži, karty jsme sbírali už kvalifikaci," připomíná.
"Jsme zkušenější, zápas o všechno už hrát umíme. Ukázalo se to ve Finsku. Tam jsme museli vyhrát, jinak byl s námi konec. V tom to bylo možná těžší než baráž."
Rosický si však uvědomuje, že Norové mají lepší mužstvo než poslední kvalifikační soupeř.
"Půjdou do toho po hlavě a nás to bude bolet. Ale jak se jim v tomhle nevyrovnáme, tak můžeme mít obrovské problémy," podotýká záložník Dortmundu. "Ale nemám strach, spousta z nás hraje v Německu nebo v Anglii, kde se to taky maže."
Na české straně je fotbalová kvalita, v ní se soupeř Rosickému, Nedvědovi a spol. vyrovná těžko.
"Ale jim zase nahrává hřiště. My hrajeme po zemi a na tom jejich bahně to může být pro nás obtížné."
