České národní mužstvo remizovalo v Izmiru s domácími fotbalisty Turecka 2:2, když ještě dvě minuty před koncem vedlo 2:0...
Rosický u inkasovaných gólů nebyl. V 68. minutě si kvůli nataženému stehennímu svalu sám řekl o vystřídání. Na hřišti pohoda, hra v české režii, dvoubrankové vedení, tak se šel sprchovat.
O dojmy se pak dělil na prostranství za tribunou. U autobusu, který později české fotbalisty odvážel na letiště. Vraceli se domů jako obvykle hned po utkání. A policisté museli od tohoto autobusu rozhánět tisícovky tureckých fanoušků, kteří chtěli české fotbalové hvězdy vidět zblízka.
"Jsem pořádně zklamaný. Mít to tak pěkně rozehrané a vítězství ztratit v posledních dvou minutách, to naštve, abych to řekl slušně," říkal Rosický značně rozmrzele. "Hru jsme kontrolovali, Turky k ničemu nepouštěli a pak tohle."
Vzápětí ale dirigent národního mužstva prohlásil už optimističtěji:
"Když to tak vezmu, na druhou stranu v téhle fázi přípravy nás ten výsledek zase tolik mrzet nemusí. Mnohem důležitější je výkon a ten byl podle mě hodně dobrý. Dokázali jsme hrát, co jsme chtěli, což má velkou váhu. Tím spíš, že jsme tohle dokázali na soupeřově hřišti v bouřícím šedesátitisícovém kotli."
Hodně smutným mužem byl po středeční remíze v Izmiru další reprezentant Lukáš Zelenka. Hraje ligu a dává góly za sousední Manisaspor, na kraji Izmiru s rodinou bydlí a je v těchto končinách nesmírně populární a oblíbený.
"Já se z toho zblázním," vyhrkl ze sebe Zelenka, když se zbavil obrovského houfu obdivovatelů, jimž by se klidně mohl podepisovat do rána. "Jdu tam na posledních pět minut a my dostanem dva góly. Dovedete si představit ještě větší pech? Takovou smůlu jsem fakt ještě nezažil."