S běžeckou přípravou začal už v polovině minulého týdne, ale do míče si kopl poprvé až dnes.
"Nemám už žádné problémy, lehčí trénink jsem absolvoval bez potíží. Jenže po něm jsem se cítil poměrně unaven, protože ta tréninková pauza je skutečně znát," přiznal třiadvacetiletý záložník.
Dvacetidenní tréninkový výpadek se projevil především na ochablém svalstvu. "Během léčení jsem shodil čtyři kilogramy a to se musí někde projevit. Nějaký čas to bude trvat, než se všechno vrátí do normálu," popsal aktuální situaci.
Zda ve středu vyběhne na trávník Vestfálského stadionu, nebo se alespoň posadí na lavičku náhradníků, vůbec netuší.
"S trenérem jsem o tom zatím vůbec nemluvil, ale moc nevěřím, že bych hrál v základní sestavě. Cítím, že bych měl síly tak na šedesát minut," odhadl své současné možnosti.
Na stadionu v minulém týdnu trávil více času než obvykle. "Tady po zranění okamžitě každý dostane svého fyzioterapeuta a je na stadionu od rána do večera," jmenoval důvod, proč ho klub neuvolnil ani v sobotu, kdy plánoval na otočku cestovat do Vídně.
Nakonec utkání neviděl ani v televizi, musel se spokojit se sestřihem všech pěti vídeňských gólů.
"Musel jsem vzít zavděk on-line přenosem na internetových stránkách iDNES, českou televizi tady nechytím," vysvětlil, proč byl nucen vídeňské drama sledovat u počítače.
Když prý vyčetl, že jeho spoluhráči průběh zápasu kontrolují, začal sledovat v televizi utkání Němců s Islandem.
"Do monitoru jsem se podíval až ve chvíli, kdy tam svítil stav 2:1 pro domácí. To mě zaskočilo, ale naštěstí akorát zavolal brácha z Prahy, že už je vyrovnáno a za chvíli mi potvrdil i vítězství," prozradil, že dramatickým okamžikům nezůstal uchráněn ani v Dortmundu.
