„Jednání se vleklo celou zimu, až jsem byl nervózní. Každým dnem čekáme porod, do toho přestup. Do Liberce se těším,“ svěřil se forvard, kterého Teplice vytáhly z divizních Brozan.
Proč jste Slovanu kývl?
Rozhodl jsem se kvůli trenéru Trpišovskému. Známe se od mých sedmnácti z dorostu Sparty. Pak jsem pod ním hrál i v mládeži Bohemky. Jako člověk je super, přesvědčil mě jako trenér. Ale to i přístup všech v Liberci, jak moc mě chtěli.
Tým už je na soustředění ve Španělsku, poletíte tam?
Nejenže musím, ale hlavně chci. Termín porodu máme 8. února, s Libercem se vrátíme třetího. Ale čtrnáct dní doktoři říkají, že už budeme rodit. Snad to nepropásnu.
Jste útočník, mluvil s vámi kouč Trpišovský i o jiném postu?
Moje pozice je vpředu, ale nejradši bych hrál na dva útočníky a já byl tím podhrotovým. Co ovšem řekne trenér, to budu plnit, klidně nastoupím i v záloze. Ale nic slíbeného nemám, naopak podle mě mám pozdější startovní čáru než kluci, jsou v přípravě déle. Poperu se.
Co chcete v Liberci dokázat?
Chtěl bych, abychom šli tabulkou nahoru. Myslím, že Liberec nepatří tam, kde je. Můj úkol je pomoct Slovan zvednout. Lákají mě i evropské poháry. Gólové mety si nedávám, to jsem nikdy nedělal.
Jdete ze 6. do 13. týmu ligy. Je to pro vás přesto krok výš?
Nevím, jestli to je výš nebo níž. Hlavně jde o nový impuls pro mě, který jsem potřeboval i chtěl.
Volal jste si s exteplickými hráči v libereckém mužstvu?
Psali jsme si s Egonem Vůchem i Radimem Breitem. Kluci čekali, jestli to klapne. Pořád se ptali, jestli už už už. Hrozně se mi teď ulevilo.
Jak se těšíte na legendárního střelce Milana Baroše?
Moc. Nejen na něj, ale na všechny, na celý tým. Milanovi jsem jako kluk fandil, ve své nejslavnější éře byl nejlepší útočník. Neskutečný, výborný. Mám se od něj co učit.
A co další konkurence v útoku? Přišli i Voltr, Graiciar a Kerbr, který je však spíš záložník.
To je zdravé, každý konkurenci potřebuje. O místo se rád porvu.
Co pro vás znamenaly Teplice?
Hrozně moc. Daly mi šanci znovu se podívat do ligy, zažil jsem první ligový gól. Všechno super, třeba jak mě ta skvělá parta přijala, když jsem přišel z Brozan. Moc rád budu vzpomínat. Ale život je krátký a já se snažím dokázat co nejvíc, tak jsem se rozhodl pro přestup.
Jaké ohlasy to mělo?
Našel jsem si v Teplicích kamarády, Ljevakoviče, Vondráška, Horu, s některými jsem šel na večeři na rozloučenou. Nejen po nich, ale po všech se mi bude stýskat.
Váš nejlepší moment?
Že jsem do Teplic vůbec šel. Pak asi dvojitý gól proti Spartě, první z trestňáku mi neuznali, z opakovaného už ano. A taky trefy na Slavii, první v lize a hned dvě v jednom zápase. Každý pro mě znamenal moc. Teď na podzim jsme se o místo prali s Davidem Vaněčkem, byli jsme správní konkurenti i kamarádi.
