„Mám jen poloviční úvazek, takže jsem dal poloviční výpověď,“ říká o svém zaměstnání v prodejně značkového oblečení v Praze. „A kdyby Teplice nevyšly, domluvil jsem se v divizních Brozanech, abych už nemusel chodit do práce.“
Potočný život profesionálního fotbalisty zná. Sám si ho vyzkoušel v Bohemians 1905, kde nasbíral dva ligové starty, pak v Opavě a v Táborsku. Jenže když v létě posílil Brozany, nedělal už jen nohama, ale i rukama. Nejdřív se oháněl krumpáčem ve stavební firmě majitele brozanského klubu, pak šel za pokladnu.
Přestupy 2015Změny ve všech prvoligových týmech |
„Kolegyně mě zastoupí. Ony jsou rády, že mi aspoň něco vyšlo,“ zubí se smíšek Potočný. „Všechno se seběhlo strašně rychle.“ Novinku mu oznámil Pavel Bucháček, sportovní ředitel hráčské agentury Ondreje Chovance. „Pak teplický trenér pan Ščasný volal strejdovi, kterého stejně jako mého tátu trénoval.“
A nejen to. „S oběma jsem i hrál,“ podotýká kouč Zdeněk Ščasný, který je stejně jako oni z Roudnice. „Roman se vizuálně určitě potatil, má i podobný styl. Je důrazný, do všeho jde. Jen si myslím, že kluk je víc technický, než byl jeho táta.“
Ve 23 letech se může vrátit mezi elitu. „Jsem hráč Bohemky, ale po zranění to šlo se mnou dolů. Najednou Brozany, teď jsem zase nahoře,“ nevychází z úžasu. Bohemians 1905 dali ke zkoušce v Teplicích souhlas. Od neděle je s týmem na soustředění. „Po Kypru mi pan Ščasný řekne co a jak. Nemám co ztratit.“
Poslední půlrok trénoval jen třikrát týdně, zato si posílil střelecké sebevědomí: 12 gólů v divizi a čtyři v poháru. „Šlapali jsme, vyšlo mi to. Kdekdo mi říkal, že Brozany jsou krok vzad. Tím, že jsem teď v Teplicích, jsem všem s prominutím zavřel hubu,“ vzkazuje. Mohl jít do Vlašimi. „Já zvolil Brozany, tam jsem doma.“
S dalším dravcem Jaroslavem Bendou vytvořil útok snů, kumpán nasázel gólů 14. I o něj byl zájem, jeden zápas odkopal za Ústí. „Byl naštvaný, že to nevyšlo. Ale brozanskému manažerovi Kudličkovi se nelíbilo, že kdyby tam šel, hrál by za ústeckou farmu Lovosice proti Brozanům. Mně Ústí taky v zimě volalo, ale nic mi to neříkalo,“ zůstal chladný. Jako hráč Teplic by tam ale hostovat mohl. „To by už nebylo na mně, šel bych. Ale Brozanům bych to neudělal, to je srdcovka!“
O divizním klubu mluví jen v superlativech. „Když zůstanu v Teplicích, budu rád. Když ne, hlavu si z toho dělat nebudu a vrátím se do Brozan mezi ty své blázny,“ směje se. „Ale teď budu makat, makat, makat. Dám do toho všechno, je to možná moje poslední šance.“
Už v přípravě proti Drážďanům se blýskl gólovou asistencí. „Potěší, ale Němci byli ubrečení, to nemám rád. A rozhodčí byli zvláštní, pískali to jak basket,“ postěžoval si po porážce 1:3. Ščasnému se Potočný líbil: „Měl velmi dobrý pohyb a byl platný. Vnímám ho hodně pozitivně. Možná si o místo v klubu řekne.“