Nebyla to jen tak lecjaká branka. Mak se řítil z pravé strany na brankáře Weidenfellera, byl dost z úhlu, proto asi soupeři čekali, že bude přihrávat. Nestalo se, slovenský rychlík místo toho tvrdě vypálil pod břevno, od kterého se balon odrazil do branky.
Běžela 34. minuta, fanoušci na stadionu v Soluni šíleli a Mak se širokým úsměvem běžel kolem hřiště, přitom posílal polibky na tribuny. „Patřily mým nejbližším. Manželce Zuzce a otci, na zápas se přijeli podívat,“ prozradil po utkání na svých webových stránkách.
Litoval jediného - že jeho branka nestačila na tři body. PAOK dlouho držel vedení, hvězdami nabitý Dortmund vyrovnával dvacet minut před koncem. „Byli jsme blízko senzaci,“ věděl. „Bod je dobrý, ale mohli jsme mít i tři.“
Velké cíle si Mak dává odmala. Když mu bylo třináct, odešel ze Slovanu do akademie Manchesteru City. Vydržel šest let, ale v áčku šanci nikdy nedostal, tak zamířil do německého Norimberku. Ani tam ještě vyloženě nezářil, po čtyřech sezonách a osmdesáti zápasech se rozhodl odejít do Řecka.
Byla to šťastná volba, v PAOK je velkou hvězdou. Loni nastřílel za celou sezonu osm gólů, letos jich má devět už po třinácti zápasech. Šest branek dal v kvalifikaci o Evropskou ligu, fantasticky zahrál hlavně v domácím utkání proti Bröndby Kodaň: třetímu týmu dánské ligy nasázel hattrick a ještě na další dva góly přihrál.
Už předtím třemi góly pomohl rozhodnout dvojzápas s Lokomotivou Záhřeb, jen krajany z Trnavy ve třetím předkole šetřil a góly si schoval na Kodaň. V prvním zápase základní skupiny se sice proti Gabale netrefil, ale ranou proti Dortmundu jen potvrdil, že úvod sezony mu zatím parádně vychází.
Jeho góly by se jistě hodily i slovenské reprezentaci, která potřebuje v závěru kvalifikace udržet druhé místo v kvalifikační skupině o evropský šampionát. Už před rokem Mak trefil veledůležité vítězství nad Ukrajinou, teď samozřejmě nechybí v nominaci na utkání s Běloruskem a Lucemburskem.
Budou zase na hlavní tribunu létat polibky?
